Comparer

Genèse 22

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Genèse

Chapitre 22
1 Et il arriva, après ces choses, que Dieu éprouva Abraham, et lui dit: Abraham!
2 Et il dit: Me voici. Et Dieu dit: Prends ton fils, ton unique, celui que tu aimes, Isaac, et va-t'en au pays de Morija, et là offre-le en holocauste, sur une des montagnes que je te dirai.
3 Et Abraham se leva de bon matin et bâta son âne et prit avec lui deux de ses jeunes hommes, et Isaac, son fils; et il fendit le bois pour l'holocauste, et se leva, et s'en alla vers le lieu que Dieu lui avait dit.
4 troisième jour, Abraham leva ses yeux, et vit le lieu de loin.
5 Et Abraham dit à ses jeunes hommes: Restez ici, vous, avec l'âne; et moi et l'enfant nous irons jusque-là, et nous adorerons: et nous reviendrons vers vous.
6 Et Abraham prit le bois de l'holocauste, et le mit sur Isaac, son fils; et il prit dans sa main le feu et le couteau; et ils allaient les deux ensemble.
7 Et Isaac parla à Abraham, son père, et dit: Mon père! Et il dit: Me voici, mon fils. Et il dit: Voici le feu et le bois; mais où est l'agneau pour l'holocauste?
8 Et Abraham dit: Mon fils, Dieu se pourvoira de l'agneau pour l'holocauste. Et ils allaient les deux ensemble.
9 Et ils arrivèrent au lieu que Dieu lui avait dit. Et Abraham bâtit là l'autel, et arrangea le bois, et lia Isaac, son fils, et le mit sur l'autel, sur le bois.
10 Et Abraham étendit sa main et prit le couteau pour égorger son fils.
11 Mais l'Ange de l'Éternel lui cria des cieux, et dit: Abraham! Abraham! Et il dit: Me voici.
12 Et il dit: N'étends pas ta main sur l'enfant, et ne lui fais rien; car maintenant je sais que tu crains Dieu, et que tu ne m'as pas refusé ton fils, ton unique.
13 Et Abraham leva ses yeux, et vit, et voici, il y avait derrière lui un bélier retenu à un buisson par les cornes; et Abraham alla et prit le bélier, et l'offrit en holocauste à la place de son fils.
14 Et Abraham appela le nom de ce lieu-là: Jéhovah-Jiré, comme on dit aujourd'hui: En la montagne de l'Éternel il y sera pourvu.
15 Et l'Ange de l'Éternel cria des cieux à Abraham, une seconde fois, et dit:
16 J'ai juré par moi-même, dit l'Éternel: Parce que tu as fait cette chose-là, et que tu n'as pas refusé ton fils, ton unique,
17 certainement je te bénirai, et je multiplierai abondamment ta semence comme les étoiles des cieux et comme le sable qui est sur le bord de la mer; et ta semence possédera la porte de ses ennemis.
18 Et toutes les nations de la terre se béniront en ta semence, parce que tu as écouté ma voix.
19 Et Abraham retourna vers ses jeunes hommes; et ils se levèrent, et s'en allèrent ensemble à Beër-Shéba; et Abraham habita à Beër-Shéba.
20 Et il arriva, après ces choses, qu'on rapporta à Abraham en disant: Voici, Milca, elle aussi, a enfanté des enfants à Nakhor, ton frère:
21 Uts, son premier-né; et Buz, son frère; et Kémuel, père d'Aram;
22 et Késed, et Hazo, et Pildash, et Jidlaph, et Béthuel.
23 Or Béthuel engendra Rebecca. Milca enfanta ces huit à Nakhor, frère d'Abraham.
24 Et sa concubine, nommée Reüma, elle aussi enfanta Tébakh, et Gakham, et Thakhash, et Maaca.

1 Mojžíšova

Chapitre 22
1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu.
9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.

Choisir un livre