Comparer

Genèse 45

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Genèse

Chapitre 45
1 Et Joseph ne put plus se contenir devant tous ceux qui se tenaient près de lui, et il cria: Faites sortir tout le monde d'auprès de moi. Et personne ne se tint près de Joseph quand il se fit connaître à ses frères.
2 Et il laissa éclater sa voix en pleurs, et les Égyptiens l'entendirent, et la maison du Pharaon l'entendit.
3 Et Joseph dit à ses frères: Je suis Joseph. Mon père vit-il encore? Et ses frères ne pouvaient lui répondre, car ils étaient troublés devant lui.
4 Et Joseph dit à ses frères: Approchez-vous de moi. Et ils s'approchèrent. Et il dit: Je suis Joseph, votre frère, que vous avez vendu pour l'Égypte.
5 Et maintenant, ne soyez pas attristés, et ne voyez pas d'un œil chagrin que vous m'ayez vendu ici, car c'est pour la conservation de la vie que Dieu m'a envoyé devant vous.
6 Car voici deux ans que la famine est dans le pays, et il y a encore cinq ans, pendant lesquels il n'y aura ni labour, ni moisson.
7 Et Dieu m'a envoyé devant vous pour vous conserver de reste sur la terre, et pour vous conserver la vie par une grande délivrance.
8 Et maintenant, ce n'est pas vous qui m'avez envoyé ici, mais c'est Dieu; et il m'a établi père du Pharaon, et seigneur de toute sa maison, et gouverneur sur tout le pays d'Égypte.
9 Hâtez-vous, et montez vers mon père, et vous lui direz: Ainsi dit ton fils, Joseph: Dieu m'a établi seigneur de toute l'Égypte; descends vers moi, ne t'arrête pas.
10 Et tu habiteras dans le pays de Goshen, et tu seras près de moi, toi, et tes fils, et les fils de tes fils, et ton menu et ton gros bétail, et tout ce qui est à toi;
11 et je t'y entretiendrai, car il y a encore cinq années de famine, de peur que tu ne sois réduit à la misère, toi, et ta maison, et tout ce qui est à toi.
12 Et voici, vos yeux, et les yeux de Benjamin, mon frère, voient que c'est ma bouche qui vous parle.
13 Et vous raconterez à mon père toute ma gloire en Égypte, et tout ce que vous avez vu; et vous vous hâterez, et vous ferez descendre ici mon père.
14 Et il se jeta au cou de Benjamin, son frère, et pleura; et Benjamin pleura sur son cou;
15 et il baisa tous ses frères, et pleura sur eux; et après cela, ses frères parlèrent avec lui.
16 Et la rumeur en arriva dans la maison du Pharaon, disant: Les frères de Joseph sont venus. Et cela fut bon aux yeux du Pharaon et aux yeux de ses serviteurs.
17 Et le Pharaon dit à Joseph: Dis à tes frères: Faites ceci; chargez vos bêtes, et allez, entrez au pays de Canaan;
18 et prenez votre père et vos familles, et venez vers moi; et je vous donnerai ce qu'il y a de meilleur au pays d'Égypte, et vous mangerez la graisse du pays.
19 Et à toi, il t'est ordonné: Faites ceci; prenez du pays d'Égypte des chariots pour vos petits enfants et pour vos femmes, et faites-y monter votre père, et venez.
20 Que vos yeux ne regrettent pas vos meubles; car le meilleur de tout le pays d'Égypte sera à vous.
21 Et les fils d'Israël firent ainsi; et Joseph leur donna des chariots, selon le commandement du Pharaon; et il leur donna des provisions pour le chemin.
22 Il donna à chacun d'eux tous des vêtements de rechange; et à Benjamin il donna trois cents pièces d'argent, et cinq vêtements de rechange.
23 Et à son père il envoya ceci: dix ânes chargés de ce qu'il avait de meilleur en Égypte, et dix ânesses chargées de blé, et de pain, et de vivres pour son père, pour le chemin.
24 Et il renvoya ses frères, et ils s'en allèrent. Et il leur dit: Ne vous querellez pas en chemin.
25 Et ils montèrent de l'Égypte, et vinrent au pays de Canaan, vers Jacob, leur père;
26 et ils lui rapportèrent, disant: Joseph vit encore; et même c'est lui qui gouverne tout le pays d'Égypte. Mais son cœur resta froid, car il ne les crut pas.
27 Et ils lui dirent toutes les paroles de Joseph, qu'il leur avait dites; et il vit les chariots que Joseph avait envoyés pour le transporter; et l'esprit de Jacob leur père se ranima.
28 Et Israël dit: C'est assez! Joseph mon fils vit encore; j'irai, et je le verrai avant que je meure.

1 Mojžíšova

Chapitre 45
1 Jozef pak nemoha se déle zdržeti, přede všemi přístojícími zvolal: Kažte všechněm ven! I nezůstal žádný s nimi, když se známil Jozef s bratřími svými.
2 Potom pozdvihl hlasu svého s pláčem; a slyšeli to Egyptští, slyšel také dům Faraonův.
3 I řekl Jozef bratřím svým: Já jsem Jozef. Ještě-li jest živ otec můj? A nemohli mu odpovědíti bratří jeho; nebo se ho velmi ulekli.
4 Tedy řekl Jozef bratřím svým: Přistuptež medle ke mně. I přistoupili. A řekl: Já jsem Jozef bratr váš, kteréhož jste prodali do Egypta.
5 Protož nyní nermuťte se, a neztěžujte sobě toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Bůh před vámi.
6 Nebo dvě létě již hlad jest v zemi, a ještě pět let přijde, v nichž nebudou orati, ani žíti.
7 Poslal mne, pravím, Bůh před vámi, pro zachování vás ostatků na zemi, a pro zachování životů vašich vysvobozením velikým.
8 Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale Bůh, kterýž mne dal za otce Faraonovi, a za pána všemu domu jeho, a panovníka po vší zemi Egyptské.
9 Pospěšte a vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvůj Jozef: Učinil mne Bůh pánem všeho Egypta; přijdiž ke mně, neprodlévej.
10 A bydliti budeš v zemi Gesen; a budeš blízko mne, ty i synové tvoji, i vnukové tvoji, stáda tvá, a volové tvoji, a cožkoli máš.
11 A budu tě chovati tam, (nebo ještě pět let hlad bude), abys snad pro hlad nezahynul, ty i dům tvůj, a cožkoli máš.
12 A aj, oči vaše vidí, i oči bratra mého Beniamina, že ústa má mluví vám.
13 Povíte také otci mému o vší slávě mé v Egyptě, a což jste koli viděli; pospěštež tedy, a přiveďte otce mého sem.
14 Tedy padl na šíji Beniamina bratra svého, a plakal; Beniamin také plakal na šíji jeho.
15 A políbiv všech bratří svých, plakal nad nimi; a potom mluvili bratří jeho s ním.
16 Slyšána pak jest v domě Faraonově pověst tato: Přišli bratří Jozefovi. I bylo to velmi vděčné Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
17 A řekl Farao Jozefovi: Rci bratřím svým: Toto učiňte: Naložíce na hovada svá, jděte, a navraťte se do země Kananejské.
18 A vezmouce otce svého a čeládky své, přiďte ke mně, a dám vám dobré místo v zemi Egyptské, a jísti budete tuk země této.
19 Ty pak rozkaž jim: Toto učiňte: Vezměte sobě z země Egyptské vozy pro děti a ženy své, a vezměte otce svého, a přiďte.
20 Aniž se ohlédejte na nábytky své; nebo nejlepší místo ve vší zemi Egyptské vaše bude.
21 I učinili tak synové Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlé rozkázaní Faraonova; dal také jim pokrmy na cestu.
22 Všechněm jim dal, každému dvoje šaty; ale Beniaminovi dal tři sta stříbrných, a patery šaty jiné a jiné.
23 Otci pak svému poslal tyto věci: Deset oslů, kteříž nesli z nejlepších věcí Egyptských, a deset oslic, kteréž nesly obilí, a chléb a pokrmy otci jeho na cestu.
24 A propouštěje bratří své, aby odešli, řekl jim: Nevaďtež se na cestě.
25 Tedy brali se z Egypta, a přišli do země Kananejské k Jákobovi otci svému.
26 A zvěstovali jemu, řkouce: Jozef ještě živ jest, ano i panuje ve vší zemi Egyptské. I omdlelo srdce jeho; nebo slyšev to nevěřil jim.
27 Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž mluvil jim; a vida vozy, kteréž poslal Jozef pro něho, okřál duch Jákoba otce jejich.
28 I řekl Izrael: Dostiť jest, když ještě syn můj živ jest; půjdu a uzřím ho, prvé než umru.

Choisir un livre