Comparer
Jean 18
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jean
Chapitre 18
1
Ayant dit ces choses, Jésus s'en alla avec ses disciples au delà du torrent du Cédron, où était un jardin, dans lequel il entra, lui et ses disciples.
2
Judas aussi, qui le livrait, connaissait le lieu; car Jésus s'y était souvent assemblé avec ses disciples.
3
Judas donc, ayant pris la compagnie de soldats, et des huissiers, de la part des principaux sacrificateurs et des pharisiens, vient là, avec des lanternes et des flambeaux et des armes.
4
Jésus donc, sachant toutes les choses qui devaient lui arriver, s'avança et leur dit: Qui cherchez-vous?
5
Ils lui répondirent: Jésus le Nazaréen. Jésus leur dit: C'est moi. Et Judas aussi qui le livrait était là avec eux.
6
Quand donc il leur dit: C'est moi, ils reculèrent, et tombèrent par terre.
7
Il leur demanda donc de nouveau: Qui cherchez-vous? Et ils dirent: Jésus le Nazaréen.
8
Jésus répondit: Je vous ai dit que c'est moi; si donc vous me cherchez, laissez aller ceux-ci,
9
-afin que fût accomplie la parole qu'il avait dite: De ceux que tu m'as donnés, je n'en ai perdu aucun.
10
Simon Pierre donc, ayant une épée, la tira et frappa l'esclave du souverain sacrificateur et lui coupa l'oreille droite; et le nom de l'esclave était Malchus.
11
Jésus donc dit à Pierre: Remets l'épée dans le fourreau: la coupe que le Père m'a donnée, ne la boirai-je pas?
12
La compagnie de soldats donc, et le chiliarque, et les huissiers des Juifs, se saisirent de Jésus et le lièrent,
13
et l'amenèrent premièrement à Anne; car il était beau-père de Caïphe, qui était souverain sacrificateur cette année-là.
14
Or Caïphe était celui qui avait donné aux Juifs le conseil, qu'il était avantageux qu'un seul homme pérît pour le peuple.
15
Or Simon Pierre suivait Jésus, et l'autre disciple aussi; et ce disciple-là était connu du souverain sacrificateur, et il entra avec Jésus dans le palais du souverain sacrificateur;
16
mais Pierre se tenait dehors à la porte. L'autre disciple donc, qui était connu du souverain sacrificateur, sortit, et parla à la portière, et fit entrer Pierre.
17
La servante qui était portière dit donc à Pierre: Et toi, n'es-tu pas des disciples de cet homme? Lui dit: Je n'en suis point.
18
Or les esclaves et les huissiers, ayant allumé un feu de charbon, se tenaient là, car il faisait froid, et ils se chauffaient; et Pierre était avec eux, se tenant là et se chauffant.
19
Le souverain sacrificateur donc interrogea Jésus touchant ses disciples et touchant sa doctrine.
20
Jésus lui répondit: Moi, j'ai ouvertement parlé au monde; j'ai toujours enseigné dans la synagogue, et dans le temple où tous les Juifs s'assemblent, et je n'ai rien dit en secret.
21
Pourquoi m'interroges-tu? Interroge sur ce que je leur ai dit ceux qui m'ont entendu; voilà, ils savent, eux, ce que moi j'ai dit.
22
Or comme il disait ces choses, un des huissiers qui se tenait là donna un soufflet à Jésus, disant: Réponds-tu ainsi au souverain sacrificateur?
23
Jésus lui répondit: Si j'ai mal parlé, rends témoignage du mal; mais si j'ai bien parlé, pourquoi me frappes-tu?
24
Anne donc l'avait envoyé lié à Caïphe, le souverain sacrificateur.
25
Et Simon Pierre se tenait là, et se chauffait; ils lui dirent donc: Et toi n'es-tu pas de ses disciples? Il le nia, et dit: Je n'en suis point.
26
L'un d'entre les esclaves du souverain sacrificateur, parent de celui à qui Pierre avait coupé l'oreille, dit: Ne t'ai-je pas vu, moi, dans le jardin avec lui?
27
Pierre donc nia encore; et aussitôt le coq chanta.
28
Ils mènent donc Jésus de chez Caïphe au prétoire (or c'était le matin); et eux-mêmes, ils n'entrèrent pas au prétoire, afin qu'ils ne fussent pas souillés; mais qu'ils pussent manger la pâque.
29
Pilate donc sortit vers eux, et dit: Quelle accusation portez-vous contre cet homme?
30
Ils répondirent et lui dirent: Si cet homme n'était pas un malfaiteur, nous ne te l'eussions pas livré.
31
Pilate donc leur dit: Prenez-le, vous, et jugez-le selon votre loi. Les Juifs donc lui dirent: Il ne nous est pas permis de faire mourir personne;
32
afin que fût accomplie la parole que Jésus avait dite, indiquant de quelle mort il devait mourir.
33
Pilate donc entra encore dans le prétoire, et appela Jésus, et lui dit: Toi, tu es le roi des Juifs?
34
Jésus lui répondit: Dis-tu ceci de toi-même, ou d'autres te l'ont-ils dit de moi?
35
Pilate répondit: Suis-je Juif, moi? Ta nation et les principaux sacrificateurs t'ont livré à moi; qu'as-tu fait?
36
Jésus répondit: Mon royaume n'est pas de ce monde. Si mon royaume était de ce monde, mes serviteurs auraient combattu, afin que je ne fusse pas livré aux Juifs; mais maintenant mon royaume n'est pas d'ici.
37
Pilate donc lui dit: Tu es donc roi? Jésus répondit: Tu le dis que moi je suis roi. Moi, je suis né pour ceci, et c'est pour ceci que je suis venu dans le monde, afin de rendre témoignage à la vérité. Quiconque est de la vérité, écoute ma voix.
38
Pilate lui dit: Qu'est-ce que la vérité? Et ayant dit cela, il sortit encore vers les Juifs; et il leur dit: Moi, je ne trouve aucun crime en lui;
39
mais vous avez une coutume, que je vous relâche quelqu'un à la Pâque; voulez-vous donc que je vous relâche le roi des Juifs?
40
Ils s'écrièrent donc tous encore, disant: Non pas celui-ci, mais Barabbas. Or Barabbas était un brigand.
Jan
Chapitre 18
1
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
2
Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
3
Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
4
Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte?
5
Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
6
A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
7
I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
8
Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
9
Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
10
Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.
11
I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
12
Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
13
A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
14
Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
15
Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
16
Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
17
Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
18
Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se.
19
Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
20
Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil,
21
Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
22
A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
23
Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
24
I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
25
Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
26
Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
27
Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
28
I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
29
Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
30
Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.
31
I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.
32
Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
33
Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?
34
Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
35
Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
36
Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
37
I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
38
Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
39
Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?
40
I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.