Comparer
Job 11
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 11
1
Et Tsophar, le Naamathite, répondit et dit:
2
La multitude des paroles ne recevrait-elle pas de réponse, et un grand parleur serait-il justifié?
3
Tes mensonges doivent-ils faire taire les gens? Te moqueras-tu sans que personne te fasse honte?
4
Car tu as dit: Ma doctrine est pure, et je suis sans tache à tes yeux!
5
Oh! qu'il plût à Dieu de parler et d'ouvrir ses lèvres contre toi,
6
Et de te raconter les secrets de la sagesse, comment ils sont le double de ce qu'on réalise! Et sache que Dieu laisse dans l'oubli beaucoup de ton iniquité.
7
Peux-tu, en sondant, découvrir ce qui est en Dieu, ou découvriras-tu parfaitement le Tout-puissant?
8
Ce sont les hauteurs des cieux, -que feras-tu? C'est plus profond que le shéol, qu'en sauras-tu?
9
Plus longue que la terre est sa mesure, plus large que la mer.
10
S'il passe et enferme et fait comparaître, qui donc le détournera?
11
Car il connaît, lui, les hommes vains, et il voit l'iniquité sans que l'homme s'en aperçoive;
12
Et l'homme stupide s'enhardit, quoique l'homme naisse comme le poulain de l'âne sauvage.
13
Si tu prépares ton cœur et que tu étendes tes mains vers lui,
14
Si tu éloignes l'iniquité qui est dans ta main, et que tu ne laisses pas l'injustice demeurer dans tes tentes,
15
Alors tu lèveras ta face sans tache, tu seras ferme et tu ne craindras pas;
16
Car tu oublieras ta misère, tu t'en souviendras comme des eaux écoulées;
17
Ta vie se lèvera plus claire que le plein midi; si tu étais couvert de ténèbres, tu seras comme le matin;
18
Et tu auras de la confiance, parce qu'il y aura de l'espoir; tu examineras tout, et tu dormiras en sûreté;
19
Tu te coucheras, et il n'y aura personne pour te faire peur, et beaucoup rechercheront ta faveur.
20
Mais les yeux des méchants seront consumés, et tout refuge périra pour eux, et leur espoir sera d'expirer.
Jób
Chapitre 11
1
A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2
Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3
Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4
Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5
Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6
Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7
Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8
Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
9
Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10
Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11
Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12
Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13
Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14
Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15
Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16
Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17
K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18
Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19
A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20
Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.