Comparer
Job 20
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 20
1
Et Tsophar, le Naamathite, répondit et dit:
2
C'est pourquoi mes pensées m'inspirent une réponse, et à cause de ceci l'ardeur de mon esprit agit en moi:
3
J'entends une réprimande qui me couvre de honte, et mon esprit me répond par mon intelligence.
4
Sais-tu bien que, de tout temps, depuis que l'homme a été mis sur la terre,
5
des méchants est courte, et la joie de l'impie n'est que pour un moment?
6
Si sa hauteur s'élève jusqu'aux cieux, et que sa tête touche les nuées,
7
Il périra pour toujours comme ses ordures; ceux qui l'ont vu diront: Où est-il?
8
Il s'envole comme un songe, et on ne le trouve pas; il s'enfuit comme une vision de la nuit.
9
L'œil l'a regardé, et ne l'aperçoit plus, et son lieu ne le revoit plus.
10
Ses fils rechercheront la faveur des pauvres, et ses mains restitueront ce que sa violence a ravi.
11
Ses os étaient pleins de sa jeunesse: elle se couchera avec lui sur la poussière.
12
Si le mal est doux dans sa bouche, et qu'il le cache sous sa langue,
13
S'il l'épargne et ne l'abandonne pas, mais qu'il le retienne dans sa bouche,
14
pain sera changé dans ses entrailles en un fiel d'aspic au dedans de lui.
15
Il a avalé les richesses, et il les vomira; Dieu les chassera de son ventre.
16
Il sucera le venin des aspics, la langue de la vipère le tuera.
17
Il ne verra pas des ruisseaux, des rivières, des torrents de miel et de beurre.
18
Il rendra le fruit de son travail, et ne l'avalera pas; il le restituera selon sa valeur, et ne s'en réjouira pas.
19
Car il a opprimé, délaissé les pauvres; il a pillé une maison qu'il n'avait pas bâtie.
20
Parce qu'il n'a pas connu de repos dans son désir, il ne sauvera rien de ce qu'il a de plus cher.
21
Rien n'a échappé à sa voracité: c'est pourquoi son bien-être ne durera pas.
22
Dans la plénitude de son abondance, il sera dans la détresse; toutes les mains des malheureux viendront sur lui.
23
Il arrivera que, pour remplir son ventre, Dieu enverra sur lui l'ardeur de sa colère, et la fera pleuvoir sur lui dans sa chair.
24
S'il fuit devant les armes de fer, un arc d'airain le transpercera.
25
Il arrache la flèche et elle sort de son corps, et le fer étincelant de son fiel: les terreurs sont sur lui.
26
Toutes les ténèbres sont réservées pour ses trésors; un feu qu'on ne souffle pas le dévorera, et se repaîtra de ce qui reste dans sa tente.
27
Les cieux révéleront son iniquité, et la terre s'élèvera contre lui.
28
Le revenu de sa maison sera emporté; il s'écoulera au jour de Sa colère.
29
Telle est, de la part de Dieu, la portion de l'homme méchant, et l'héritage qui lui est assigné par Dieu.
Jób
Chapitre 20
1
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.