Comparer
Juges 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Juges
Chapitre 3
1
Et ce sont ici les nations que l'Éternel laissa subsister pour éprouver par elles Israël, savoir tous ceux qui n'avaient pas connu toutes les guerres de Canaan;
2
et cela seulement afin que les générations des fils d'Israël connussent, en l'apprenant, ce que c'est que la guerre, ceux du moins qui auparavant n'en avaient rien connu:
3
cinq princes des Philistins, et tous les Cananéens et les Sidoniens et les Héviens qui habitaient dans la montagne du Liban, depuis la montagne de Baal-Hermon jusqu'à l'entrée de Hamath;
4
elles étaient laissées pour éprouver par elles Israël, pour savoir s'ils écouteraient les commandements de l'Éternel, qu'il avait commandés à leurs pères par Moïse.
5
Et les fils d'Israël habitèrent au milieu des Cananéens, des Héthiens, et des Amoréens, et des Phéréziens, et des Héviens, et des Jébusiens.
6
Et ils prirent leurs filles pour femmes, et donnèrent leurs filles à leurs fils, et servirent leurs dieux.
7
Et les fils d'Israël firent ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel, et ils oublièrent l'Éternel, leur Dieu, et servirent les Baals et les ashères.
8
Et la colère de l'Éternel s'embrasa contre Israël, et il les vendit en la main de Cushan-Rishhathaïm, roi d'Aram-Naharaïm. Et les fils d'Israël servirent Cushan-Rishhathaïm huit ans.
9
Et les fils d'Israël crièrent à l'Éternel; et l'Éternel suscita aux fils d'Israël un sauveur qui les délivra, Othniel, fils de Kenaz, frère puîné de Caleb.
10
Et l'Esprit de l'Éternel fut sur lui, et il jugea Israël; et il sortit pour la guerre, et l'Éternel livra en sa main Cushan-Rishhathaïm, roi d'Aram, et sa main fut forte contre Cushan-Rishhathaïm.
11
Et le pays fut en repos quarante ans. Et Othniel, fils de Kenaz, mourut.
12
Et les fils d'Israël firent de nouveau ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel, et l'Éternel fortifia Églon, roi de Moab, contre Israël, parce qu'ils faisaient ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel.
13
Et Églon assembla auprès de lui les fils d'Ammon et Amalek, et il alla et frappa Israël; et ils prirent possession de la ville des palmiers.
14
Et les fils d'Israël servirent Églon, roi de Moab, dix-huit ans.
15
Et les fils d'Israël crièrent à l'Éternel; et l'Éternel leur suscita un sauveur, Éhud, fils de Guéra, le Benjaminite, qui était gaucher. Et les fils d'Israël envoyèrent par lui un présent à Églon, roi de Moab.
16
Et Éhud se fit faire une épée à deux tranchants, longue d'une petite coudée, et il la ceignit par dessous ses vêtements, sur la hanche droite.
17
Et il offrit le présent à Églon, roi de Moab; or Églon était un homme très-gras.
18
Et il arriva que lorsqu'il eut achevé d'offrir le présent, il renvoya les gens qui avaient apporté le présent.
19
Mais lui s'en revint des images taillées, qui étaient près de Guilgal, et dit: J'ai pour toi une parole secrète, ô roi! Et il dit: Silence! Et tous ceux qui étaient près de lui sortirent d'auprès de lui.
20
Et Éhud entra vers lui; or il était assis dans une chambre haute de rafraîchissement, qui était pour lui seul; et Éhud dit: J'ai une parole de Dieu pour toi. Et le roi se leva de son siège;
21
et Éhud étendit sa main gauche, et prit l'épée de dessus son côté droit, et la lui enfonça dans le ventre;
22
et même la poignée entra après la lame, et la graisse se referma sur la lame; car il ne retira pas l'épée de son ventre, et elle sortit entre les jambes.
23
Et Éhud sortit par le portique, et ferma sur lui les portes de la chambre haute, et mit le verrou.
24
Et quand il fut sorti, les serviteurs du roi vinrent, et virent: et voici, les portes de la chambre haute étaient fermées au verrou; et ils dirent: Sans doute il se couvre les pieds dans la chambre de rafraîchissement.
25
Et ils attendirent jusqu'à en avoir honte; et voici, on n'ouvrait pas les portes de la chambre; et ils prirent la clef et ouvrirent, et voici, leur seigneur gisait par terre, mort.
26
Et Éhud s'était échappé pendant qu'ils tardaient, et avait dépassé les images taillées; et il se sauva à Sehira.
27
Et quand il y fut entré, il arriva qu'il sonna de la trompette dans la montagne d'Éphraïm; et les fils d'Israël descendirent avec lui de la montagne, et lui devant eux.
28
Et il leur dit: Suivez-moi, car l'Éternel a livré en votre main vos ennemis, les Moabites. Et ils descendirent après lui, et enlevèrent à Moab les gués du Jourdain, et ne laissèrent passer personne.
29
Et en ce temps-là, ils frappèrent Moab, environ dix mille hommes, tous forts et tous vaillants, et pas un n'échappa.
30
Et en ce jour-là, Moab fut abattu sous la main d'Israël; et le pays fut en repos quatre-vingt ans.
31
Et après lui, il y eut Shamgar, fils d'Anath; et il frappa les Philistins, six cents hommes, avec un aiguillon à bœufs. Et lui aussi sauva Israël.
Soudců
Chapitre 3
1
Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,
2
Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli:
3
Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.
4
Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.
5
Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,
6
A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.
7
Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.
8
Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
9
Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
10
Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
11
A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.
12
Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.
13
Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.
14
I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
15
Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.
16
(Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)
17
I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.
18
A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.
19
Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.
20
Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.
21
Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,
22
Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.
23
Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.
24
Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.
25
A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.
26
Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.
27
A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.
28
Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.
29
I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
30
I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.
31
Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.