Comparer

Lévitique 24

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Lévitique

Chapitre 24
1 Et l'Éternel parla à Moïse, disant:
2 Commande aux fils d'Israël qu'ils t'apportent de l'huile d'olive pure, broyée, pour le luminaire, afin de faire brûler la lampe continuellement.
3 Aaron l'arrangera devant l'Éternel, continuellement, du soir au matin, en dehors du voile du témoignage, dans la tente d'assignation: c'est un statut perpétuel en vos générations;
4 il arrangera les lampes sur le chandelier pur, devant l'Éternel, continuellement.
5 Et tu prendras de la fleur de farine, et tu en cuiras douze gâteaux: chaque gâteau sera de deux dixièmes;
6 et tu les placeras en deux rangées, six par rangée, sur la table pure, devant l'Éternel,
7 et tu mettras de l'encens pur sur chaque rangée; et ce sera un pain de mémorial, un sacrifice par feu à l'Éternel.
8 Chaque jour de sabbat on les arrangera devant l'Éternel, continuellement, de la part des fils d'Israël: c'est une alliance perpétuelle.
9 Et cela appartiendra à Aaron et à ses fils, et ils le mangeront dans un lieu saint; car ce lui sera une chose très-sainte d'entre les sacrifices de l'Éternel faits par feu: c'est un statut perpétuel.
10 Et le fils d'une femme israélite (mais il était fils d'un homme égyptien), sortit parmi les fils d'Israël; et le fils de la femme israélite et un homme israélite se battirent dans le camp;
11 et le fils de la femme israélite blasphéma le Nom et le maudit; et on l'amena à Moïse. Or le nom de sa mère était Shelomith, fille de Dibri, de la tribu de Dan.
12 Et on le mit sous garde, afin de décider de son sort, selon la parole de l'Éternel.
13 Et l'Éternel parla à Moïse, disant:
14 Fais sortir hors du camp celui qui a maudit; et que tous ceux qui l'ont entendu posent leurs mains sur sa tête, et que toute l'assemblée le lapide.
15 Et tu parleras aux fils d'Israël, en disant: Tout homme qui aura maudit son Dieu, portera son péché;
16 et celui qui blasphémera le nom de l'Éternel sera certainement mis à mort: toute l'assemblée ne manquera pas de le lapider; on mettra à mort tant l'étranger que l'Israélite de naissance, lorsqu'il aura blasphémé le Nom.
17 Et si quelqu'un a frappé à mort un homme, il sera certainement mis à mort.
18 Et celui qui aura frappé à mort une bête, fera compensation, vie pour vie.
19 Et si un homme a causé quelque mal corporel à son prochain, il lui sera fait comme il a fait:
20 fracture pour fracture, œil pour œil, dent pour dent; selon le mal corporel qu'il aura causé à un homme, ainsi il lui sera fait.
21 Celui qui frappera à mort une bête, fera compensation pour elle, et celui qui aura frappé à mort un homme, sera mis à mort.
22 Il y aura une même loi pour vous: il en sera de l'étranger comme de l'Israélite de naissance; car moi, je suis l'Éternel, votre Dieu.
23 Et Moïse parla aux fils d'Israël, et ils firent sortir hors du camp celui qui avait maudit, et le lapidèrent avec des pierres. Et les fils d'Israël firent comme l'Éternel avait commandé à Moïse.

3 Mojžíšova

Chapitre 24
1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3 Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4 Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5 A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6 A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7 Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8 Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9 I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10 Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11 I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12 A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14 Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15 Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16 Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17 Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18 Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19 Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20 Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21 Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22 Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23 Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Choisir un livre