Comparer
Matthieu 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Matthieu
Chapitre 15
1
Alors les scribes et les pharisiens de Jérusalem viennent à Jésus, disant:
2
tes disciples transgressent-ils la tradition des anciens, car ils ne lavent pas leurs mains quand ils mangent du pain?
3
Mais lui, répondant, leur dit: Et vous, pourquoi transgressez-vous le commandement de Dieu à cause de votre tradition?
4
car Dieu a commandé, disant: "Honore ton père et ta mère"; et: "que celui qui médira de père ou de mère, meure de mort";
5
mais vous, vous dites: Quiconque dira à son père ou à sa mère: Tout ce dont tu pourrais tirer profit de ma part est un don,
6
-et il n'honorera point son père ou sa mère. Et vous avez annulé le commandement de Dieu à cause de votre tradition.
7
Hypocrites! Ésaïe a bien prophétisé de vous, disant:
8
"Ce peuple m'honore des lèvres, mais leur cœur est fort éloigné de moi;
9
mais ils m'honorent en vain, enseignant comme doctrines des commandements d'hommes".
10
Et ayant appelé la foule, il leur dit:
11
Écoutez et comprenez: ce n'est pas ce qui entre dans la bouche qui souille l'homme; mais ce qui sort de la bouche, c'est là ce qui souille l'homme.
12
Alors ses disciples, s'approchant, lui dirent: Sais-tu que les pharisiens ont été scandalisés en entendant cette parole?
13
Mais lui, répondant, dit: Toute plante que mon Père céleste n'a pas plantée sera déracinée.
14
Laissez-les; ce sont des aveugles, conducteurs d'aveugles: et si un aveugle conduit un aveugle, ils tomberont tous deux dans une fosse.
15
Et Pierre, répondant, lui dit: Expose-nous cette parabole.
16
Et il dit: Et vous aussi, êtes-vous encore sans intelligence?
17
N'entendez-vous pas encore que tout ce qui entre dans la bouche va dans le ventre, et passe ensuite dans le lieu secret?
18
Mais les choses qui sortent de la bouche viennent du cœur, et ces choses-là souillent l'homme.
19
Car du cœur viennent les mauvaises pensées, les meurtres, les adultères, les fornications, les vols, les faux témoignages, les injures:
20
ce sont ces choses qui souillent l'homme; mais de manger avec des mains non lavées ne souille pas l'homme.
21
Et Jésus, partant de là, se retira dans les quartiers de Tyr et de Sidon.
22
Et voici, une femme cananéenne de ces contrées-là, sortant, s'écria, lui disant: Seigneur, Fils de David, aie pitié de moi; ma fille est cruellement tourmentée d'un démon.
23
Et il ne lui répondit mot. Et ses disciples, s'approchant, le prièrent, disant: Renvoie-la, car elle crie après nous.
24
Mais lui, répondant, dit: Je ne suis envoyé qu'aux brebis perdues de la maison d'Israël.
25
Et elle vint et lui rendit hommage, disant: Seigneur, assiste-moi.
26
Et lui, répondant, dit: il ne convient pas de prendre le pain des enfants et de le jeter aux chiens.
27
Et elle dit: Oui, Seigneur; car même les chiens mangent des miettes qui tombent de la table de leurs maîtres.
28
Alors Jésus, répondant, lui dit: O femme, ta foi est grande; qu'il te soit fait comme tu veux. Et dès cette heure-là sa fille fut guérie.
29
Et Jésus, étant parti de là, vint près de la mer de Galilée; et montant sur une montagne, il s'assit là.
30
Et de grandes foules vinrent à lui, ayant avec elles des boiteux, des aveugles, des muets, des estropiés, et beaucoup d'autres; et elles les jetèrent à ses pieds, et il les guérit;
31
de sorte que les foules s'étonnèrent en voyant les muets parler, les estropiés guérir, les boiteux marcher, et les aveugles voir; et elles glorifièrent le Dieu d'Israël.
32
Et Jésus, ayant appelé à lui ses disciples, dit: Je suis ému de compassion envers la foule, car voici trois jours déjà qu'ils demeurent auprès de moi, et ils n'ont rien à manger; et je ne veux pas les renvoyer à jeun, de peur qu'ils ne défaillent en chemin.
33
Et ses disciples lui disent: D'où aurions-nous dans le désert assez de pains pour rassasier une si grande foule?
34
Et Jésus leur dit: Combien avez-vous de pains? Et ils dirent: sept, et quelques petits poissons.
35
Et il commanda aux foules de s'asseoir sur la terre.
36
Et ayant pris les sept pains et les poissons, il rendit grâces et les rompit et les donna à ses disciples, et les disciples à la foule.
37
Et ils mangèrent tous et furent rassasiés; et ils ramassèrent, des morceaux qui étaient de reste, sept corbeilles pleines.
38
Or ceux qui avaient mangé étaient quatre mille hommes, outre les femmes et les enfants.
39
ayant renvoyé les foules, il monta dans une nacelle et vint dans la contrée de Magadan.
Matouš
Chapitre 15
1
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3
A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6
A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11
Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20
Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23
Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27
A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29
A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31
Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.