Comparer
Proverbes 11
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbes
Chapitre 11
1
La fausse balance est en abomination à l'Éternel, mais le poids juste lui est agréable.
2
Quand vient l'orgueil, la honte vient aussi; mais la sagesse est avec les hommes modestes.
3
L'intégrité des hommes droits les guide, mais la perversité des perfides les détruit.
4
Les richesses ne profitent de rien au jour de la colère, mais la justice délivre de la mort.
5
La justice de l'homme intègre rend droite sa voie, mais le méchant tombe par sa méchanceté.
6
La justice des hommes droits les délivre, mais les perfides sont pris dans leur avidité.
7
Quand l'homme méchant meurt, son espérance périt, et l'attente des iniques périt.
8
Le juste est délivré de la détresse, et le méchant y entre à sa place.
9
Par sa bouche l'impie perd son prochain; mais les justes sont délivrés par la connaissance.
10
La ville se réjouit du bien-être des justes; et quand les méchants périssent il y a des cris de joie.
11
La ville s'élève par la bénédiction des hommes droits, mais elle est renversée par la bouche des méchants.
12
Qui méprise son prochain est dépourvu de sens, mais l'homme intelligent se tait.
13
Celui qui va rapportant révèle le secret, mais celui qui est d'un esprit fidèle couvre la chose.
14
Quand il n'y a pas de direction le peuple tombe, mais il y a salut dans le grand nombre des conseillers.
15
On se trouve mal de cautionner un étranger, mais celui qui hait ceux qui frappent dans la main est en sûreté.
16
Une femme gracieuse obtient l'honneur, et les hommes forts obtiennent la richesse.
17
L'homme bon fait du bien à son âme, mais le cruel trouble sa chair.
18
Le méchant fait une œuvre trompeuse, mais celui qui sème la justice a un vrai salaire.
19
Comme la justice tend à la vie, celui qui poursuit le mal tend à sa mort.
20
Ceux qui sont pervers de cœur sont en abomination à l'Éternel, mais ceux qui sont intègres dans leurs voies lui sont agréables.
21
Certainement l'inique ne sera point tenu pour innocent; mais la semence des justes sera délivrée.
22
Une femme belle et dépourvue de sens, c'est un anneau d'or au nez d'un pourceau.
23
Le désir des justes n'est que le bien; l'attente des méchants, c'est la fureur.
24
Tel disperse, et augmente encore; et tel retient plus qu'il ne faut, mais n'en a que disette.
25
L'âme qui bénit sera engraissée, et celui qui arrose sera lui-même arrosé.
26
Celui qui retient le blé, le peuple le maudit; mais la bénédiction sera sur la tête de celui qui le vend.
27
Qui recherche le bien cherche la faveur, mais le mal arrive à qui le recherche.
28
Celui-là tombe qui se confie en ses richesses; mais les justes verdissent comme la feuille.
29
Celui qui trouble sa maison héritera le vent, et le fou deviendra serviteur de celui qui est sage de cœur.
30
Le fruit du juste est un arbre de vie, et le sage gagne les âmes.
31
Voici, le juste est rétribué sur la terre, combien plus le méchant et le pécheur!
Přísloví
Chapitre 11
1
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?