Comparer
Proverbes 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbes
Chapitre 29
1
L'homme qui, étant souvent repris, roidit son cou, sera brisé subitement, et il n'y a pas de remède.
2
Quand les justes se multiplient, le peuple se réjouit; mais quand le méchant gouverne, le peuple gémit.
3
L'homme qui aime la sagesse est la joie de son père, mais le compagnon des prostituées dissipera son bien.
4
Un roi, par le juste jugement, affermit le pays, mais l'homme qui accepte des présents le ruine.
5
L'homme qui flatte son prochain étend un filet devant ses pas.
6
Dans la transgression de l'homme mauvais, il y a un piège; mais le juste chantera et se réjouira.
7
Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; le méchant ne comprend aucune connaissance.
8
Les hommes moqueurs mettent en feu une ville, mais les sages détournent la colère.
9
Un homme sage qui plaide avec un homme insensé, qu'il s'irrite ou qu'il rie, n'a point de repos.
10
Les hommes de sang haïssent l'homme intègre, mais les hommes droits tiennent à sa vie.
11
Le sot met dehors tout son esprit, mais le sage le calme et le retient.
12
Qu'un gouverneur prête attention à la parole de mensonge, tous ses serviteurs seront méchants.
13
Le pauvre et l'oppresseur se rencontrent, l'Éternel éclaire les yeux de tous deux.
14
Le roi qui juge les pauvres selon la vérité,… son trône sera affermi pour toujours.
15
La verge et la répréhension donnent la sagesse, mais le jeune garçon abandonné à lui-même fait honte à sa mère.
16
Quand les méchants se multiplient, la transgression se multiplie; mais les justes verront leur chute.
17
Corrige ton fils, et il te donnera du repos et procurera des délices à ton âme.
18
Quand il n'y a point de vision, le peuple est sans frein; mais bienheureux celui qui garde la loi!
19
Un serviteur n'est pas corrigé par des paroles; car il comprend, mais il ne répond pas.
20
As-tu vu un homme précipité dans ses paroles? Il y a plus d'espoir pour un sot que pour lui.
21
Celui qui gâte son serviteur dès sa jeunesse, le verra fils à la fin.
22
L'homme colère excite les querelles, et l'homme qui se met en fureur abonde en transgressions.
23
L'orgueil d'un homme l'abaisse, mais celui qui est humble d'esprit acquiert la gloire.
24
Qui partage avec un voleur hait son âme; il entend l'adjuration, et ne déclare pas la chose.
25
La crainte des hommes tend un piège, mais qui se confie en l'Éternel est élevé dans une haute retraite.
26
Plusieurs cherchent la face du gouverneur, mais le juste jugement d'un homme vient de l'Éternel.
27
L'homme inique est l'abomination des justes, et celui qui est droit dans sa voie, l'abomination du méchant.
Přísloví
Chapitre 29
1
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.