Comparer
Psaumes 62
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 62
1
Dieu seul mon âme se repose paisiblement; de lui vient mon salut.
2
Lui seul est mon rocher et mon salut, ma haute retraite; je ne serai pas beaucoup ébranlé.
3
Jusques à quand vous jetterez-vous sur un homme, et chercherez -vous tous à le renverser comme une muraille qui penche, comme un mur qui va crouler?
4
Ils ne consultent que pour le précipiter de son élévation; ils prennent plaisir au mensonge; ils bénissent de leur bouche, et intérieurement ils maudissent. Sélah.
5
Mais toi, mon âme, repose-toi paisiblement sur Dieu; car mon attente est en lui.
6
Lui seul est mon rocher et mon salut, ma haute retraite: je ne serai pas ébranlé.
7
Dieu reposent mon salut et ma gloire; le rocher de ma force, mon refuge, est en Dieu.
8
Peuple, -confiez-vous en lui en tout temps, répandez votre cœur devant lui: Dieu est notre refuge. Sélah.
9
Les fils des gens du commun ne sont que vanité, les fils des grands ne sont que mensonge: placés dans la balance, ils montent ensemble plus légers que la vanité.
10
N'ayez pas confiance dans l'oppression, et ne mettez pas un vain espoir dans la rapine; si les biens augmentent, n'y mettez pas votre cœur.
11
Dieu a parlé une fois;… deux fois j'ai entendu ceci, que la force est à Dieu.
12
à toi, Seigneur, est la bonté; car toi tu rends à chacun selon son œuvre.
Žalmy
Chapitre 62
1
Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.
2
Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
3
Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
4
Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
5
Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.
6
Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
7
Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
8
V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
9
Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
10
Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
11
Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
12
Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
13
A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.