Comparer
Psaumes 71
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 71
1
En toi, Éternel! j'ai mis ma confiance: que je ne sois jamais confus!
2
Dans ta justice, délivre-moi et fais que j'échappe; incline ton oreille vers moi et sauve-moi.
3
Sois pour moi un rocher d'habitation, afin que j'y entre continuellement; tu as donné commandement de me sauver, car tu es mon rocher et mon lieu fort.
4
Mon Dieu! fais-moi échapper de la main du méchant, de la main de l'injuste et de l'oppresseur.
5
Car toi tu es mon attente, Seigneur Éternel! ma confiance dès ma jeunesse.
6
Je me suis appuyé sur toi dès le ventre; c'est toi qui m'as tiré hors des entrailles de ma mère: tu es le sujet continuel de ma louange.
7
Je suis pour plusieurs comme un prodige; mais toi, tu es mon fort refuge.
8
Ma bouche est pleine de ta louange et de ta magnificence, tout le jour.
9
Ne me rejette pas au temps de ma vieillesse; ne m'abandonne pas quand ma force est consumée.
10
Car mes ennemis parlent contre moi, et ceux qui guettent mon âme consultent ensemble,
11
Disant: Dieu l'a abandonné; poursuivez-le et saisissez-le, car il n'y a personne qui le délivre.
12
O Dieu! ne te tiens pas loin de moi; mon Dieu, hâte-toi de me secourir!
13
Qu'ils soient honteux, qu'ils soient consumés, ceux qui sont ennemis de mon âme; qu'ils soient couverts d'opprobre et de confusion, ceux qui cherchent mon malheur.
14
Mais moi, j'attendrai continuellement, et je redirai sans cesse toutes tes louanges.
15
Ma bouche racontera tout le jour ta justice et ton salut, car je n'en connais pas l'énumération.
16
J'irai dans la puissance du Seigneur Éternel; je ferai mention de ta justice, de la tienne seule.
17
O Dieu! tu m'as enseigné dès ma jeunesse; et jusqu'ici j'ai annoncé tes merveilles.
18
Et aussi, jusqu'à la vieillesse et aux cheveux blancs, ô Dieu! ne m'abandonne pas, jusqu'à ce que j'annonce ton bras à cette génération, ta puissance à tous ceux qui viendront.
19
Et ta justice, ô Dieu! est haut élevée. Toi qui as fait de grandes choses, ô Dieu! qui est comme toi?
20
Toi qui nous as fait voir de nombreuses et amères détresses, tu nous redonneras la vie, et tu nous feras remonter hors des profondeurs de la terre.
21
Tu multiplieras ma grandeur, et tu te tourneras, tu me consoleras.
22
Aussi, mon Dieu, je te célébrerai avec le luth, je louerai ta vérité; je chanterai tes louanges avec la harpe, ô Saint d'Israël!
23
Mes lèvres, et mon âme, que tu as rachetée, exulteront quand je chanterai tes louanges.
24
Ma langue aussi redira tout le jour ta justice; car ils seront honteux, car ils seront confondus, ceux qui cherchent mon malheur.
Žalmy
Chapitre 71
1
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.