Comparer
Romains 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Romains
Chapitre 10
1
Frères, le souhait de mon cœur, et la supplication que j'adresse à Dieu pour eux, c'est qu'ils soient sauvés.
2
Car je leur rends témoignage qu'ils ont du zèle pour Dieu mais non selon la connaissance.
3
Car, ignorant la justice de Dieu et cherchant à établir leur propre justice, ils ne sont pas soumis à la justice de Dieu.
4
Car Christ est la fin de la loi pour justice à tout croyant.
5
Car Moïse décrit la justice qui vient de la loi: "L'homme qui aura pratiqué ces choses vivra par elles".
6
Mais la justice qui est sur le principe de la foi parle ainsi: Ne dis pas en ton cœur: "Qui montera au ciel?" -c'est à savoir pour en faire descendre Christ;
7
ou: "Qui descendra dans l'abîme?" -c'est à savoir pour faire monter Christ d'entre les morts.
8
Mais que dit-elle? "La parole est près de toi, dans ta bouche et dans ton cœur", c'est-à-dire la parole de la foi, laquelle nous prêchons, savoir que,
9
si tu confesses de ta bouche Jésus comme Seigneur et que tu croies dans ton cœur que Dieu l'a ressuscité d'entre les morts, tu seras sauvé.
10
Car du cœur on croit à justice, et de la bouche on fait confession à salut.
11
Car l'écriture dit: "Quiconque croit en lui ne sera pas confus".
12
Car il n'y a pas de différence de Juif et de Grec, car le même Seigneur de tous est riche envers tous ceux qui l'invoquent;
13
"car quiconque invoquera le nom du Seigneur sera sauvé".
14
Comment donc invoqueront-ils celui en qui ils n'ont point cru? Et comment croiront-ils en celui dont ils n'ont point entendu parler? Et comment entendront-ils sans quelqu'un qui prêche?
15
Et comment prêcheront-ils, à moins qu'ils ne soient envoyés? selon qu'il est écrit: "Combien sont beaux les pieds de ceux qui annoncent la paix, de ceux qui annoncent de bonnes choses".
16
Mais tous n'ont pas obéi à l'évangile; car Ésaïe dit: "Seigneur, qui est-ce qui a cru à ce qu'il a entendu de nous?".
17
Ainsi la foi est de ce qu'on entend, et ce qu'on entend par la parole de Dieu.
18
Mais je dis: N'ont-ils pas entendu? Oui, certes, "leur voix est allée par toute la terre, et leurs paroles jusqu'aux extrémités de la terre habitée".
19
Mais je dis: Israël n'a-t-il pas connu? Moïse, le premier, dit: "Je vous exciterai à la jalousie par ce qui n'est pas une nation; je vous provoquerai à la colère par une nation sans intelligence".
20
Mais Ésaïe s'enhardit tout à fait, et dit: "J'ai été trouvé de ceux qui ne me cherchaient point, et j'ai été manifesté à ceux qui ne s'enquéraient point de moi".
21
Mais quant à Israël, il dit: "Tout le long du jour j'ai étendu mes mains vers un peuple désobéissant et contredisant".
Římanům
Chapitre 10
1
Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
2
Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění.
3
Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
4
Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
5
Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
6
Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
7
Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi.
8
Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,
9
Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10
Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.
11
Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
12
Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej.
13
Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14
Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15
A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
16
Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?
17
Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.
18
Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.
19
Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.
20
A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
21
Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.