Comparer
Hebrejima 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Hebrejima
Chapitre 10
1
Budući da Zakon ima tek sjenu budućih dobara, a ne sam lik zbiljnosti, on uistinu žrtvama koje se - iz godine u godinu iste - neprestano prinose ne može nikada usavršiti one što pristupaju.
2
Ta ne bi li se prestale prinositi kad bogoslužnici, jednom očišćeni, ne bi više imali nikakve svijesti grijeha?
3
Ali po njima se iz godine u godinu podsjeća na grijehe.
4
Jer krv bikova i jaraca nikako ne može odnijeti grijeha.
5
Zato On ulazeći u svijet veli: Žrtva i prinos ne mile ti se, nego si mi tijelo pripravio;
6
paljenice i okajnice ne sviđaju ti se.
7
Tada rekoh: “Evo dolazim!” U svitku knjige piše za mene: “Vršiti, Bože, volju tvoju!”
8
Pošto gore reče: Žrtve i prinosi, paljenice i okajnice - koje se po Zakonu prinose - ne mile ti se i ne sviđaju,
9
veli zatim: Evo dolazim vršiti volju tvoju! Dokida prvo da uspostavi drugo.
10
U toj smo volji posvećeni prinosom tijela Isusa Krista jednom zauvijek.
11
I svaki je svećenik dan za danom u bogoslužju te učestalo prinosi iste žrtve, koje nikako ne mogu odnijeti grijeha.
12
A ovaj, pošto je prinio jednu jedincatu žrtvu za grijehe, zauvijek sjede zdesna Bogu
13
čekajući otad dok se neprijatelji ne podlože za podnožje nogama njegovim.
14
Jednim uistinu prinosom zasvagda usavrši posvećene.
15
A to nam svjedoči i Duh Sveti. Pošto je doista rekao:
16
“Ovo je Savez kojim ću se svezati s njima nakon ovih dana”, Gospodin govori: “Zakone ću svoje staviti u njihova srca i upisati ih u dušu njihovu.
17
I grijeha se njihovih i bezakonja njihovih neću više spominjati.”
18
A gdje su grijesi oprošteni, nema više prinosa za njih.
19
Imamo dakle, braćo, slobodan ulaz u Svetinju po krvi Isusovoj -
20
put nov i živ što nam ga On otvori kroz zavjesu, to jest svoje tijelo;
21
imamo i Velikog svećenika nad kućom Božjom.
22
Pristupajmo stoga s istinitim srcem u punini vjere, srdaca škropljenjem očišćenih od zle savjesti i tijela oprana čistom vodom.
23
Čuvajmo nepokolebljivu vjeru nade jer je vjeran Onaj koji dade obećanje.
24
I pazimo jedni na druge da se potičemo na ljubav i dobra djela
25
te ne propuštamo svojih sastanaka, kako je u nekih običaj, nego se hrabrimo, to više što više vidite da se bliži Dan.
26
Jer ako svojevoljno griješimo pošto primismo spoznanje istine, nema više žrtve za grijehe,
27
nego strašno isčekivanje suda i bijesa ognja što će proždrijeti protivnike.
28
Je li tko prekršio Zakon Mojsijev, bez milosrđa biva pogubljen na osnovi dvojice ili trojice svjedoka.
29
Zamislite koliko li će goru kaznu zavrijediti tko Sina Božjega pogazi, i nečistom smatra krv Saveza kojom je posvećen, i Duha milosti pogrdi?
30
Ta poznajemo Onoga koji je rekao: Moja je odmazda, ja ću je vratiti; i još: Sudit će Gospodin svome puku.
31
Strašno je upasti u ruke Boga živoga.
32
A spomenite se onih prvih dana kada ste, tek prosvijetljeni, izdržali veliku patničku borbu:
33
ovamo javno izvrgnuti porugama i nevoljama, onamo postavši zajedničari onih s kojima se tako postupalo.
34
I doista, sa sužnjevima ste suosjećali i s radošću prihvatili otimanje dobara znajući da imate bolji, trajan posjed.
35
Ne gubite dakle pouzdanja! Pripada mu velika plaća!
36
Postojanosti vam uistinu treba da biste vršeći volju Božju zadobili obećano.
37
Jer još malo, sasvim malo, i Onaj koji dolazi doći će i neće zakasniti
38
A pravednik će moj od vjere živjeti, ako li pak otpadne, ne mili se on duši mojoj.
39
A mi nismo od onih koji otpadaju, sebi na propast, nego od onih koji vjeruju na spas duše.
Židům
Chapitre 10
1
Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2
Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3
Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4
Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5
Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6
Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8
Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9
Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10
V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
11
A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
12
Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
13
Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14
Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
15
Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16
Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17
Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18
Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19
Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20
Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21
A majíce kněze velikého nad domem Božím,
22
Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23
A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24
A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25
Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
26
Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
27
Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28
Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29
Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
30
Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
31
Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
32
Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
33
Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34
Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35
Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36
Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37
Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
38
Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39
Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.