Comparer
Jakovljeva 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jakovljeva
Chapitre 1
1
Jakov, sluga Boga i Gospodina Isusa Krista: dvanaestorma plemena Raseljeništva pozdrav.
2
Pravom radošću smatrajte, braćo moja, kad upadnete u razne kušnje
3
znajući da prokušanost vaše vjere rađa postojanošću.
4
Ali neka postojanost bude na djelu savršena da budete savršeni i potpuni, bez ikakva nedostataka.
5
Nedostaje li komu od vas mudrosti, neka ište od Boga, koji svima daje rado i bez negodovanja, i dat će mu se.
6
Ali neka ište s vjerom, bez ikakva kolebanja. Jer kolebljivac je sličan morskom valovlju, uzburkanu i gonjenu.
7
Neka takav ne misli da će primiti što od Gospodina -
8
čovjek duše dvoumne, nepostojan na svim putovima svojim.
9
Neka se brat niska soja ponosi svojim uzvišenjem,
10
a bogataš svojim poniženjem. Ta proći će kao cvijet trave:
11
sunce ogranu žarko te usahnu trava i cvijet njezin uvenu; dražest mu lica propade. Tako će i bogataš na stazama svojim usahnuti.
12
Blago čovjeku koji trpi kušnju: prokušan, primit će vijenac života koji je Gospodin obećao onima što ga ljube.
13
Neka nitko u napasti ne rekne: “Bog me napastuje.” Ta Bog ne može biti napastovan na zlo, i ne napastuje nikoga.
14
Nego svakoga napastuje njegova požuda koja ga privlači i mami.
15
Požuda zatim, zatrudnjevši, rađa grijehom, a grijeh izvršen rađa smrću.
16
Ne varajte se, braćo moja ljubljena!
17
Svaki dobar dar, svaki savršen poklon odozgor je, silazi od Oca svjetlila u kome nema promjene ni sjene od mijene.
18
Po svom naumu on nas porodi riječju Istine da budemo prvina neka njegovih stvorova.
19
Znajte, braćo moja ljubljena! Svatko neka bude brz da sluša, spor da govori, spor na srdžbu.
20
Jer srdžba čovjekova ne čini pravde Božje.
21
Zato odložite svaku prljavštinu i preostalu zloću i sa svom krotkošću primite usađenu riječ koja ima moć spasiti duše vaše.
22
Budite vršitelji riječi, a ne samo slušatelji, zavaravajući sami sebe.
23
Jer ako je tko slušatelj riječi, a ne i izvršitelj, sličan je čovjeku koji motri svoje rođeno lice u zrcalu:
24
promotri se, ode i odmah zaboravi kakav bijaše.
25
A koji se oglÄedÄa u savršenom zakonu slobode i uza nj prione, ne kao zaboravan slušatelj nego djelotvoran izvršitelj, blažen će biti u svem djelovanju svome.
26
Smatra li se tko bogoljubnim, a ne obuzdava svoga jezika, nego zavarava srce svoje, isprazna je njegova bogoljubnost.
27
Bogoljubnost čista i neokaljana jest: zauzimati se za sirote i udovice u njihovoj nevolji, čuvati se neokaljanim od ovoga svijeta.
Jakubův
Chapitre 1
1
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
2
Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
3
Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4
Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5
Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
6
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7
Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
8
Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
9
Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10
A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
11
Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12
Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
13
Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
14
Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15
Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16
Nebluďtež, bratří moji milí.
17
Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
18
On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19
A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20
Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21
Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22
Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23
Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
24
Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25
Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
26
Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27
Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.