Comparer
Luki 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Luki
Chapitre 4
1
Isus se, pun Duha Svetoga, vratio s Jordana i Duh ga četrdeset dana vodio pustinjom,
2
gdje ga je iskušavao đavao. Tih dana nije ništa jeo, te kad oni istekoše, ogladnje.
3
A đavao mu reče: “Ako si Sin Božji, reci ovom kamenu da postane kruhom.”
4
Isus mu odgovori: “Pisano je: Ne živi čovjek samo o kruhu.”
5
I povede ga đavao na visoko, pokaza mu odjednom sva kraljevstva zemlje
6
i reče mu: “Tebi ću dati svu ovu vlast i slavu njihovu jer meni je dana i komu hoću, dajem je.
7
Ako se dakle pokloniš preda mnom, sve je tvoje.”
8
Isus mu odgovori: “Pisano je: Klanjaj se Gospodinu, Bogu svomu, i njemu jedinomu služi!”
9
Povede ga u Jeruzalem i postavi na vrh Hrama i reče mu: “Ako si Sin Božji, baci se odavde dolje!
10
Ta pisamo je: Anđelima će svojim zapovjediti za tebe da te čuvaju.
11
I: Na rukama će te nositi da se gdje nogom ne spotakneš o kamen.”
12
Odgovori mu Isus: “Rečeno je: Ne iskušavaj Gospodina, Boga svojega!”
13
Pošto iscrpi sve kušnje, đavao se udalji od njega do druge prilike.
14
A Isus se u snazi Duha vrati u Galileju te glas o njemu puče po svoj okolici.
15
I slavljen od sviju, naučavaše po njihovim sinagogama.
16
I dođe u Nazaret, gdje bijaše othranjen. I uđe po svom običaju na dan subotni u sinagogu te ustane čitati.
17
Pruže mu Knjigu proroka Izaije. On razvije knjigu i nađe mjesto gdje stoji napisano:
18
Duh Gospodnji na meni je jer me pomaza! On me posla blagovjesnikom biti siromasima, proglasiti sužnjima oslobođenje, vid slijepima, na slobodu pustiti potlačene,
19
proglasiti godinu milosti Gospodnje.
20
Tada savi knjigu, vrati je poslužitelju i sjede. Oči sviju u sinagogi bijahu uprte u njega.
21
On im progovori: “Danas se ispunilo ovo Pismo što vam još odzvanja u ušima.”
22
I svi su mu povlađivali i divili se milini riječi koje su tekle iz njegovih usta. Govorahu: “Nije li ovo sin Josipov?”
23
A on im reče: “Zacijelo ćete mi reći onu prispodobu: Liječniče, izliječi sam sebe! Što smo čuli da se dogodilo u Kafarnaumu, učini i ovdje, u svom zavičaju.”
24
I nastavi: “Zaista, kažem vam, nijedan prorok nije dobro došao u svom zavičaju.
25
Uistinu, kažem vam, mnogo bijaše udovica u Izraelu u dane Ilijine kad se na tri godine i šest mjeseci zatvorilo nebo pa zavladala velika glad po svoj zemlji.
26
I ni k jednoj od njih nije bio poslan Ilija doli k ženi udovici u Sarfati sidonskoj.
27
I mnogo bijaše gubavaca u Izraelu za proroka Elizeja. I nijedan se od njih ne očisti doli Naaman Sirac.”
28
Čuvši to, svi se u sinagogi napune gnjevom,
29
ustanu, izbace ga iz grada i odvedu na rub brijega na kojem je sagrađen njihov grad da ga strmoglave.
30
No on prođe između njih i ode.
31
I siđe u Kafarnaum, grad galilejski. I poučavaše ih subotom
32
te bijahu zaneseni njegovim naukom jer silna bijaše riječ njegova.
33
A zatekao se u sinagogi čovjek s duhom nečistoga đavla. On povika u sav glas:
34
“Hej, što ti imaš s nama, Isuse Nazarećanine? Došao si da nas uništiš! Znam ja tko si ti: Svetac Božji.”
35
Isus mu zaprijeti: “Umukni i iziđi iz njega!” Nato đavao čovjeka obori u sredinu te iziđe iz njega ne naudiv mu ništa.
36
I nasta opće zaprepaštenje te se među sobom razgovarahu: “Kakve li riječi! S vlašću i snagom zapovijeda nečistim dusima te izlaze!”
37
I glas se o njemu širio po svim okolnim mjestima.
38
Ustavši iz sinagoge, uđe u kuću Šimunovu. A Šimunovu je punicu mučila velika ognjica. I zamole ga za nju.
39
On se nadvi nad nju, zaprijeti ognjici i ona je pusti. I odmah ustade i posluživaše im.
40
O zalazu sunca svi koji su imali bolesnike od raznih bolesti dovedoše ih k njemu. A on bi na svakoga od njih stavljao ruke i ozdravljao ih.
41
A iz mnogih su izlazili i zlodusi vičući: “Ti si Sin Božji!” On im se prijetio i nije im dao govoriti jer su znali da je on Krist.
42
Kad osvanu dan, iziđe i pođe na samotno mjesto. I mnoštvo ga tražilo. Dođoše k njemu i zadržavahu ga da ne ode od njih.
43
A on im reče: “I drugim gradovima treba da navješćujem evanđelje o kraljevstvu Božjem. Jer za to sam poslan.”
44
I naučavaše po sinagogama judejskim.
Lukáš
Chapitre 4
1
Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
2
A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.
3
I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
4
I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
5
I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
6
A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
7
Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
8
I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.
9
Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
10
Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
11
A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
12
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
13
A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
14
I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
15
A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
16
I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
17
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
18
Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,
19
A zvěstovati léto Páně vzácné.
20
A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
21
I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
22
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
23
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.
24
I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
25
Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
26
Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
27
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
28
I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.
29
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
30
Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
31
I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.
32
I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
33
Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
34
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.
35
I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
36
I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
37
I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.
38
Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
39
Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
40
Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
41
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
42
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
43
On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
44
I kázal v školách Galilejských.