Comparer
Mudre izreke 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mudre izreke
Chapitre 22
1
Dobro je ime bolje od velika bogatstva, i bolja je naklonost od srebra i zlata.
2
Bogataš se i siromah sreću: obojicu ih Jahve stvori.
3
Pametan čovjek vidi zlo i skrije se, a glupaci idu bezbrižno i trpe kaznu.
4
Nagrada je poniznosti strah Gospodnji, bogatstvo, čast i život.
5
Trnje i zamke su na putu varalici: tko čuva život svoj, daleko je od oboga.
6
Upućuj dijete prema njegovu putu, pa kad i ostari, neće odstupiti od njega.
7
Bogataš vlada nad siromasima, a dužnik je sluga vjerovniku.
8
Tko sije nepravdu, žanje nesreću, i šiba njegova gnjeva udarit će njega samog.
9
Milostivo se oko blagoslivlje, jer daje od svog kruha siromahu.
10
Otjeraj podsmjevača i prestat će svađe i nestat će nesloga i pogrda.
11
Jahve ljubi čisto srce, i tko je ljubeznih usana, kralj mu je prijatelj.
12
Pogled Jahvin čuva znanje, Jahve pomućuje riječi bezbožnika.
13
Lijenčina veli: “Lav je vani, nasred trga poginuo bih.”
14
Duboka jama usta su preljubnice, i na koga se Jahve srdi, pada onamo.
15
Ludost prianja uza srce djetinje: šiba pouke otklanja je od njega.
16
Tko tlači siromaha, taj mu koristi; tko daje bogatašu, samo mu šteti.
17
Riječi mudraca: Prigni uho svoje i čuj riječi moje i upravi svoje srce mojem znanju,
18
jer milina je ako ih čuvaš u nutrini svojoj, i kad ti budu sve spremne na usnama tvojim.
19
Da bi uzdanje tvoje bilo u Jahvi, upućujem danas i tebe.
20
Napisah ti trideset što savjeta što pouka
21
da te poučim riječima istine, da uzmogneš pouzdanim riječima odgovoriti onomu tko te zapita.
22
Nemoj pljačkati siromaha zato što je siromah i ne gazi ubogoga na sudu.
23
Jer će Jahve parbiti parbu njihovu i otet će život onima koji ga njima otimlju.
24
Ne druži se sa srditim i ne idi s čovjekom jedljivim
25
da se ne bi privikao na staze njegove i namjestio zamku duši svojoj.
26
Ne budi među onima koji daju ruku, koji jamče za dugove:
27
ako nemaš čime nadoknaditi, zašto da ti oduzmu i postelju ispod tebe?
28
Ne pomiči prastare međe koju su postavili oci tvoji.
29
Jesi li vidio čovjeka vična poslu svom: takav ima pristup kraljevima i ne služi prostacima.
Přísloví
Chapitre 22
1
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.