Comparer
Psalmi 44
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi
Chapitre 44
1
Zborovođi. Sinova Korahovih. Poučna pjesma.
2
Bože, ušima svojim slušasmo, očevi nam pripovijedahu naši, o djelu koje si izveo u danima njihovim - u danima davnim.
3
Rukom si svojom izagnao pogane, a njih posadio, iskorijenio narode, a njih raširio.
4
Mačem svojim oni zemlju ne zauzeše niti im mišica njihova donese pobjedu, već desnica tvoja i tvoja mišica i lice tvoje milosno jer si ih ljubio.
5
Ti, o moj Kralju i Bože moj, ti si dao pobjede Jakovu.
6
Po tebi dušmane svoje odbismo, u tvome imenu zgazismo one koji se na nas digoše.
7
U svoj se luk nisam pouzdavao, nit' me mač moj spasavao.
8
Nego ti, ti si nas spasio od dušmana, ti si postidio one koji nas mrze.
9
Dičili smo se Bogom u svako doba i tvoje ime slavili svagda.
10
A sad si nas odbacio i posramio nas i više ne izlaziš, Bože, sa četama našim.
11
Pustio si da pred dušmanima uzmaknemo, i opljačkaše nas mrzitelji naši.
12
Dao si nas k'o ovce na klanje i rasuo nas među neznabošce.
13
U bescjenje si puk svoj prodao i obogatio se nisi prodajom.
14
Učinio si nas ruglom susjedima našim, na podsmijeh i igračku onima oko nas.
15
Na porugu smo neznabošcima, narodi kimaju glavom nad nama.
16
Svagda mi je sramota moja pred očima i stid mi lice pokriva
17
zbog pogrdne graje podrugljivaca, zbog osvetljiva dušmanina.
18
Sve nas to snađe iako te nismo zaboravili niti povrijedili Saveza tvoga,
19
niti nam se srce odmetnulo od tebe, niti nam je noga s tvoje skrenula staze,
20
kad si nas smrvio u boravištu šakalskom i smrtnim nas zavio mrakom.
21
Da smo i zaboravili ime Boga našega, da smo ruke k tuđem bogu podigli:
22
zar Bog toga ne bi saznao? TÓa on poznaje tajne srdaca!
23
Ali zbog tebe ubijaju nas dan za danom, i mi smo im k'o ovce za klanje.
24
Preni se! Što spavaš, Gospode? Probudi se! Ne odbacuj nas dovijeka!
25
Zašto lice svoje sakrivaš, zaboravljaš bijedu i nevolju našu?
26
Jer duša nam se u prah raspala, trbuh nam se uza zemlju prilijepio.
27
Ustani, u pomoć nam priteci, izbavi nas radi ljubavi svoje!
Žalmy
Chapitre 44
1
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
2
Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
3
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
8
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
10
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
12
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
14
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
15
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
17
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
18
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
21
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
25
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
27
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.