Comparer
Psalmi 88
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi
Chapitre 88
1
Pjesma. Psalam. Sinova Korahovih. Zborovođi. Po napjevu “Bolest”. Za pjevanje. Poučna pjesma. Ezrahijca Hemana.
2
Jahve, Bože moj, vapijem danju, a noću naričem pred tobom.
3
Neka dopre do tebe molitva moja, prigni uho k vapaju mome.
4
Jer mi je duša zasićena patnjama, moj se život bliži Podzemlju.
5
Broje me k onima što u grob silaze, postadoh sličan nemoćniku.
6
Među mrtvima moj je ležaj, poput ubijenih što leže u grobu kojih se više ne spominješ, od kojih si ustegao ruku.
7
Smjestio si me u jamu duboku, u tmine, u bezdan.
8
Teško me pritišće ljutnja tvoja i svim me valima svojim prekrivaš.
9
Udaljio si od mene znance moje, Óučini da im gnusan budem: zatvoren sam, ne mogu izaći.
10
Od nevolje oči mi gasnu: vapijem tebi, Jahve, iz dana u dan, za tobom ruke pružam.
11
Zar na mrtvima činiš čudesa? Zar će sjene ustati i hvaliti tebe?
12
Zar se u grobu pripovijeda o tvojoj dobroti? O vjernosti tvojoj u Propasti?
13
Zar se u tmini objavljuju čudesa tvoja i tvoja pravda u Zaboravu?
14
Ipak ja vapijem tebi, Jahve, prije jutra molitvom te pretječem.
15
Zašto, Jahve, odbacuješ dušu moju? Zašto sakrivaš lice od mene?
16
Bijedan sam i umirem već od dječaštva, klonuh noseći tvoje strahote.
17
Preko mene prijeđoše vihori tvojega gnjeva, strahote me tvoje shrvaše,
18
okružuju me kao voda sveudilj, optječu me svi zajedno.
19
Udaljio si od mene prijatelja i druga: mrak mi je znanac jedini.
Žalmy
Chapitre 88
1
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
2
Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
3
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
4
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
5
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
17
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
18
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
19
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.