Comparer
Tužaljke 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Tužaljke
Chapitre 5
1
Spomeni se, Jahve, što nas je snašlo, pogledaj, vidi sramotu našu!
2
Baština naša pade u ruke strancima, domovi naši pripadoše tuđincima.
3
Siročad smo: oca nemamo, majke su nam kao udovice.
4
Vodu što pijemo plaćamo novcem, i za drvo valja nam platiti.
5
Jaram nam je o vratu, gone nas, iscrpljeni smo, ne daju nam predahnuti.
6
Pružamo ruke k Egiptu i Asiriji da se kruha nasitimo.
7
Oci naši zgriješiše i više ih nema, a mi nosimo krivice njihove.
8
Robovi nama zapovijedaju, a nitko da nas izbavi iz ruku njihovih.
9
Kruh svoj donosimo izlažući život maču u pustinji.
10
Koža nam gori kao peć užarena, ognjicom od plamena gladi.
11
Oskvrnuli su žene na Sionu i djevice u gradovima judejskim.
12
Svojim su rukama vješali knezove, ni lica staračka nisu poštivali.
13
Mladići su nosili žrvnjeve, djeca padala pod bremenom drva.
14
Starci su ostavili vrata, mladići više ne sviraju na lirama.
15
Radosti nesta iz naših srdaca, naš ples se pretvori u tugovanje.
16
Pao je vijenac s naše glave, jao nama što zgriješismo!
17
Evo zašto nam srce boluje, evo zašto nam oči se zastiru:
18
zato što Gora sionska opustje i po njoj se šuljaju šakali.
19
Ali ti, Jahve, ostaješ zauvijek, tvoj je prijesto od koljena do koljena.
20
Zašto da nas zaboraviš zauvijek, da nas ostaviš za mnoge dane?
21
Vrati nas k sebi, Jahve, obratit ćemo se, obnovi dane naše kao što nekoć bijahu.
22
Il' nas hoćeš sasvim zabaciti i na nas se beskrajno srditi?
Pláč
Chapitre 5
1
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?