Comparer
Matye 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Matye
Chapitre 22
1
Antan Jezi t'ap pale ak moun yo, li pran rakonte yo yon lòt parabòl:
2
Nan Peyi Wa ki nan syèl la, se tankou yon wa ki t'ap fete nòs pitit gason li.
3
Li voye domestik li yo rele moun ki te envite nan nòs la. Men, yo yonn pa t' vle vini.
4
Lè sa a, wa a voye lòt domestik, li di yo: Ale di envite yo manje a pare koulye a. Mwen gen tan fè touye towo bèf mwen yo ak lòt bèt gra mwen yo. Tout bagay pare. vin nan nòs la.
5
Men, envite yo pa fè ka sa l' voye di yo a, y al okipe zafè yo. Yonn ladan yo ale nan jaden l', yon lòt ale nan trafik li.
6
Gen ladan yo ki pran domestik yo, yo maltrete yo, yo touye yo.
7
Wa a fè yon gwo kòlè, li voye sòlda l' yo touye ansasen yo. Apre sa, li fè mete dife nan lavil yo a.
8
Lè sa a, li di domestik li yo: Manje nòs la pare, men moun ki te envite yo pa t' merite sa.
9
Ale sou granchemen, envite tout moun nou jwenn pou yo vini nan nòs la.
10
Domestik yo ale nan tout granchemen, yo sanble tout moun yo jwenn, ni move ni bon. Konsa, kote yo t'ap fè nòs la te plen moun.
11
Wa a vin antre pou wè envite yo. Je l' al tonbe sou yon nonm ki pa t' abiye ak rad nòs la.
12
Wa a di li: Zanmi, kouman ou fè antre isit la san ou pa mete rad nòs la sou ou? Nonm lan pa di yon mo.
13
Wa a di domestik li yo: Mare de pye l' ak de men l', voye l' jete deyò nan fènwa a. Se la la gen pou l' kriye, pou l' manje dan li.
14
Paske, yo envite anpil moun, men se de twa ase y'a chwazi.
15
Lè sa a, farizyen yo ale, yo mete tèt yo ansanm pou wè ki jan yo ta ka pran pawòl nan bouch Jezi pou akize li.
16
Yo voye disip pa yo ansanm ak patizan Ewòd yo bò kot Jezi pou mande li: Mèt, nou konnen ou se moun ki kare. W'ap moutre chemen Bondye a jan l' ye a, ou pa pè pesonn. Paske, ou pa gade sou figi moun.
17
Enben, kisa ou di nan sa: Eske lalwa pèmèt nou peye Seza lajan kontribisyon an, wi ou non?
18
Men, Jezi te konnen move lide yo te gen dèyè tèt yo, li reponn: Poukisa n'ap chache pran m' nan pèlen konsa, bann ipokrit?
19
Moutre m' pyès lajan nou sèvi pou peye taks la. Yo moutre l' yon pyès lajan.
20
Jezi mande yo: Pòtre ki moun avèk non ki moun ki sou li?
21
Yo reponn li: Se pòtre Seza ak non Seza. Lè sa a li di yo: Bay Seza sa ki pou Seza, bay Bondye sa ki pou Bondye.
22
Lè yo tande sa, yo pa t' manke sezi. Yo kite l', y al fè wout yo.
23
Menm jou a, sadiseyen yo vin bò kot Jezi. (Se sadiseyen yo ki di moun mouri pa leve). Yo poze Jezi keksyon sa a:
24
Mèt, Moyiz te di si yon nonm mouri san kite pitit, frè l' gen pou marye ak madanm defen an pou l' ka fè pitit pou frè l' ki mouri a.
25
Se konsa, te gen sèt frè, moun isit ansanm ak nou. Premye a marye, li mouri san l' pa t' gen pitit. Li kite madanm li pou frè li.
26
Dezyèm lan pase menm jan an tou. Twazyèm lan tou. Konsa, konsa, jouk tout sèt frè yo fin pase.
27
Apre yo tout fin mouri, fanm lan mouri li menm tou.
28
Lè mò yo va gen pou leve, madanm kilès li pral ye la a? Paske, li te madanm yo tout.
29
Jezi reponn yo: Nou nan lerè wi. Nou pa konprann sa ki ekri nan Liv la, ni nou pa konnen pouvwa Bondye.
30
Lè mò yo va gen pou leve, fanm ak gason pa nan marye ankò. Tout moun pral viv tankou zanj Bondye nan syèl la.
31
Pou keksyon mò yo k'ap leve vivan ankò, èske nou pa li sa Bondye te di nou:
32
Mwen se Bondye Abraram, Bondye Izarak, Bondye Jakòb? Bondye pa Bondye moun mouri, li se Bondye moun vivan.
33
Tout moun ki t'ap koute l' yo te sezi tande sa l' t'ap di yo.
34
Lè farizyen yo tande jan Jezi te fèmen bouch sadiseyen yo, yo tout sanble. Yo te vle pran Jezi nan pèlen.
35
Yonn ladan yo ki te dirèktè lalwa mande li:
36
Mèt, ki kòmandman ki pi konsekan nan tout lalwa a?
37
Jezi reponn li: Se pou ou renmen Mèt la, Bondye, ou ak tout kè ou, ak tout nanm ou, ak tout lide ou.
38
Se kòmandman sa a ki pi gwo, ki pi konsekan.
39
Men dezyèm kòmandman an ki gen menm enpòtans ak premye a: se pou ou renmen frè parèy ou tankou ou renmen pwòp tèt pa ou.
40
De kòmandman sa yo, se yo ki fondasyon tou sa ki nan lalwa Moyiz la ak tou sa pwofèt yo te moutre.
41
Antan farizyen yo te sanble, Jezi poze yo keksyon sa a:
42
Dapre nou, kisa Kris la ye? Pitit kilès li ye? Yo reponn li: Li se pitit pitit David!
43
Jezi di yo: Bon, kouman David fè rele l' Seyè? Paske se Lespri Bondye a menm ki te fè l' di:
44
Bondye te di Seyè mwen an: Chita la sou bò dwat mwen, jouk tan mwen mete lènmi ou yo anba pye ou.
45
Si David rele Kris la Seyè, ki jan pou Kris la ka pitit pitit David?
46
Okenn moun pa t' kapab reponn li yon mo. Depi jou sa a pesonn pa t' gen odas poze l' keksyon ankò.
Matouš
Chapitre 22
1
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20
I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
21
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38
To jest přední a veliké přikázání.
39
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.