Comparer
Pwovèb 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 1
1
Men pwovèb Salomon, pitit David la, ki te wa peyi Izrayèl.
2
Pwovèb sa yo la pou fè moun konnen sa ki rele gen sajès ak bon levasyon, pou yo konprann lè moun lespri ap pale ak yo.
3
Pwovèb sa yo la tou pou moutre moun jan pou yo viv avèk konprann, pou yo gen bon kondit, pou yo pa fè lenjistis, pou yo mache dwat nan lavi.
4
Y'ap louvri lespri moun ki manke konprann, y'ap bay jenn gason yo konesans ak konprann.
5
Se pou moun ki gen konesans koute sa ki nan pwovèb yo, pou yo ka mete sou sa yo konnen deja. Se pou moun ki gen lespri koute sa ki nan pwovèb yo, pou yo ka konnen ki jan pou yo mennen bak yo pi byen,
6
konsa, y'a ka konprann sans tout pwovèb ak tout parabòl, sans tout pawòl k'ap soti nan bouch moun ki gen bon konprann yo ak koze tout moun pa ka konprann.
7
Lè ou gen krentif pou Bondye, se lè sa a ou konmanse gen konesans. Moun fou pa konn valè sa yo rele gen konesans, yo refize aprann.
8
Pitit mwen, koute papa ou non lè l'ap ba ou bon levasyon! Pa janm bliye sa manman ou te moutre ou!
9
Menm jan bèl foula mare nan tèt ak kolye pase nan kou bay pi bèl aparans, konsa tou konsèy papa ou ak manman ou ap fè anpil pou ou.
10
Pitit mwen, lè moun k'ap fè sa ki mal vle detounen ou, pa kite yo pran tèt ou.
11
Si yo di ou: Vini ak nou non! Ann anbiske kò nou pou n' touye moun. Ann pare pèlen pou nou pran inonsan yo, san yo pa gen anyen ak nou.
12
Ann vale yo tou vivan, tankou simityè ki pa janm refize mò. Ann vale yo tout ankè tankou kadav y'ap antere.
13
N'a jwenn tout kalite gwo richès, n'a plen kay nou ak tout bagay n'a pran.
14
W'a jwenn pa ou nan tou sa n'a pran. Va gen yon sèl kès pou nou tout.
15
Pitit mwen, pa mache avèk moun konsa! Pa mete pye ou kote moun sa yo pase!
16
Yo toujou dèyè pou fè sa ki mal. Pou ti krik ti krak, yo mete san deyò.
17
Kisa ou konprann ou fè lè ou kite zwezo wè ou ap tann pèlen pou li?
18
Se konsa moun sa yo pran nan pèlen yo menm yo pare a. Yo tonbe nan pyèj yo mete a, yo mouri.
19
Nan chache genyen sa ki pa pou ou, se ou ki lakòz malè rive ou. Se sa menm ki pou rive tout moun ki pa wè pase vòlò.
20
Koute byen. Sajès ap rele nan lari, l'ap pale byen fò sou plas piblik.
21
L'ap rele nan tout kalfou, nan pòtay lavil yo, toupatou kote tout moun ka tande.
22
L'ap di: Bann egare! Kilè n'a sispann renmen fè tenten? Kilè n'a sispann pran plezi nou nan pase tout bagay nan betiz? Kilè moun fou yo va soti pou yo aprann?
23
Se pou n' koute m' lè m'ap rale zòrèy nou. M'ap di nou tou sa ki nan tèt mwen, m'ap fè nou konnen tou sa m' konnen.
24
Ki jan nou ye konsa? Mwen rele nou, nou fè tankou nou pa tande m'. Mwen lonje men ban nou, nou fè tankou nou pa wè m'.
25
Anhan! Se konsa sa ye? Nou voye tout konsèy mwen te ban nou yo jete byen lwen nou. Nou refize kite m' korije nou.
26
Konsa, lè n'a nan ka, m'a ri nou. Lè malè va fè nou tranble, m'a pase nou nan rizib.
27
Lè malè va tonbe sou nou tankou yon van siklòn, lè tray va pase sou nou tankou yon toubouyon, lè lapenn ak kè sere va pran nou,
28
le sa a, n'a rele m', mwen menm yo rele sajès, men mwen p'ap reponn nou. N'a mache chache m' toupatou, men nou p'ap jwenn mwen.
29
Nou pa t' vle wè konesans, nou te toujou refize gen krentif pou Bondye.
30
Nou pa t' janm vle koute konsèy m' t'ap ban nou, nou te toujou derefize koute m' lè m' t'ap korije nou.
31
Se pou nou rekòlte sa nou te simen an. Se pou nou sibi konsekans vye konsèy nou t'ap swiv yo.
32
Moun ki san esperyans yo mouri paske yo refize aprann. Bann moun fou yo menm, yo pa pran anyen pou anyen, se sa k'ap pèdi yo tou.
33
Men, moun ki koute sa m' di yo jwenn lasirans, y'a viv ak kè poze, yo p'ap bezwen pè anyen.
Přísloví
Chapitre 1
1
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.