Comparer
Pwovèb 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 14
1
Bon konprann yon fanm fè kay li mache byen. Men, yon fanm sòt ap kraze kay li ak pwòp men li.
2
Moun ki mache dwat, se yo ki gen krentif pou Seyè a. Men, moun k'ap mache kwochi pa pran Bondye pou anyen.
3
Pawòl nan bouch moun san konprann, se fwèt pou dèyè yo. Men, pawòl nan bouch moun ki gen bon konprann, se pwoteksyon yo.
4
Kote ki pa gen bèf pou rale chari pa gen rekòt. Lè bèt ou anfòm w'ap fè bon rekòt.
5
Yon bon temwen p'ap bay manti. Yon fo temwen p'ap di verite.
6
Moun ki gen lògèy plen kè yo, yo mèt chache konesans, yo p'ap janm jwenn li. Men, pou moun ki gen lespri, se bagay fasil.
7
Pa pwoche bò kote moun san konprann. Se pa anba bouch yo w'ap pran anyen.
8
Moun ki gen bon konprann konnen sa l'ap fè. Moun sòt mete nan tèt li li konnen, men se tèt li l'ap twonpe.
9
Moun sòt pran peche sèvi jwèt. Men, moun k'ap mache dwat pare pou rekonèt tò yo.
10
Lè ou nan lapenn, se ou ki konnen sa w'ap soufri. Konsa tou, lè kè ou kontan, pesonn pa ka kontan avè ou.
11
Fanmi mechan yo gen pou disparèt. Men, fanmi moun k'ap mache dwat yo gen pou devlope.
12
Chemen ou kwè ki bon an, se li ki mennen tou dwat nan lanmò.
13
Ou mèt ap ri, kè ou ka nan lapenn. Apre kontantman, se kè sere.
14
Moun k'ap fè sa ki mal ap jwenn sa l'ap chache a. Konsa tou, moun k'ap fè byen an ap jwenn rekonpans li.
15
Yon moun sòt ap kwè tou sa yo di l'. Men, moun ki gen konprann veye kote l'ap mete pye l'.
16
Moun ki gen bon konprann pran prekosyon yo, yo egzante malè. Moun sòt yo awogan, yo toujou konprann zafè yo bon.
17
Lè yon moun gen san wo, l'ap toujou fè betiz. Men, moun ki kalkile anvan ap toujou rete kè pòpòz.
18
Moun san konprann aji tankou moun fou. Men, rekonpans moun ki gen lespri se konesans.
19
Move moun gen pou wete chapo devan bon moun. Moun mechan gen pou bese tèt devan moun k'ap mache dwat yo.
20
Lè ou pòv, ou pa gen zanmi. Lè ou rich, ou plen zanmi.
21
Se yon peche ou fè lè ou meprize frè parèy ou. Men, ala bon sa bon pou moun ki gen pitye pou pòv malere!
22
Lè w'ap chache fè sa ki mal, ou pèdi chemen ou. Men, lè w'ap chache fè sa ki byen, moun ap toujou renmen ou, yo p'ap janm lage ou.
23
Travay, w'a jwenn tou sa ou bezwen. Rete chita ap pale anpil ap rann ou pòv.
24
Rekonpans moun ki gen konprann se konesans. Moun san konprann ap toujou aji tankou moun sòt.
25
Lè yon temwen di laverite, li sove lavi inonsan. Lè li bay manti, li twonpe jij yo.
26
Lè yon moun gen krentif pou Bondye, li gen kote pou l' apiye. Pitit li yo ap jwenn pwoteksyon bò kot Bondye.
27
Gen krentif pou Bondye, w'a gen lavi. Ou p'ap tonbe lè lavi ou an danje.
28
Tout pouvwa yon wa, se lè peyi l'ap kòmande a gen anpil moun. Men, lè pa gen moun nan peyi a, wa a pa vo anyen.
29
Moun ki pa fè kòlè fasil, se moun ki gen bon konprann. Men, moun ki gen san wo fè wè jan li sòt.
30
Lè ou gen kè ou poze, ou kenbe kò ou an sante. Men, anvye sò lòt moun se tankou yon maladi k'ap manje ou nan zo.
31
Lè w'ap peze pòv malere, se Bondye ki fè l' la w'ap derespekte. Men, lè ou aji byen ak pòv, se pi bèl sèvis ou ka rann Bondye.
32
Mechanste mechan an, se sa k'ap jete l' atè. Men, moun ki fè sa ki byen, y'ap pwoteje l' menm lè lavi l' an danje.
33
Moun ki gen konprann, se tout tan y'ap chache konnen. Men, moun sòt pa chache konnen anyen.
34
Lè gen jistis nan yon peyi, sa leve peyi a. Men, peche lenjistis se yon wont pou yon nasyon.
35
Wa a kontan lè moun k'ap travay avè l' yo fè travay yo byen. Men, l'ap move sou moun k'ap fè travay yo mal.
Přísloví
Chapitre 14
1
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.