Comparer
Pwovèb 24
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 24
1
Pa anvye sò mechan yo. Pa chache fè zanmi ak yo.
2
Yon sèl bagay ki nan tèt yo, se fè mechanste. Yon sèl pawòl ki nan bouch yo, se fè moun mal.
3
Bon konprann ap fè kay ou kanpe. Bon konesans ap fè l' kanpe fèm.
4
Kote ki gen konesans, pyès kay yo plen ak bon bagay ki koute chè.
5
Pito ou gen bon konprann pase ou gen fòs. Wi, moun ki gen konesans vo plis pase moun ki gwonèg.
6
Paske, se pou ou ranje plan ou anvan ou antre nan batay. Plis ou gen moun k'ap ba ou konsèy, plis ou gen chans pou ou genyen batay la.
7
Pawòl moun konprann twò wo pou moun san konprann. Yo pa gen anyen pou yo di kote koze serye ap pale.
8
Lè yon moun tout tan ap kalkile jan pou l' fè sa ki mal, y'ap rele l' malveyan.
9
Tou sa moun san konprann gen lide fè, se fè sa ki mal. Konsa tou, moun pa vle wè moun k'ap plede pase moun nan betiz.
10
Si jou malè ou pa gen kouraj pou kenbe, ou pa t' janm gen fòs vre.
11
Delivre moun y'ap trennen pou y' al touye. Sove moun y'ap bourade pou y' al egzekite.
12
Si ou pran pòz ou pa t' konn sa, chonje Bondye. Li menm k'ap jije sa ki nan kè moun, l'ap wè sa. Li menm k'ap veye tou sa w'ap fè, l'ap konn sa. L'ap fè tout moun peye pou sa yo fè.
13
Pitit mwen, bwè siwo myèl, sa bon pou ou. Menm jan siwo myèl k'ap koule soti nan gato myèl dous nan bouch ou,
14
se konsa konesans ak bon konprann bon pou nanm ou. Si ou genyen yo, w'a fè chemen ou nan lavi. Sa w'ap tann lan, lavalas p'ap pote l' ale.
15
Pa janm fè plan tankou mechan yo pou chache fofile kò ou anndan kay moun k'ap mache dwat. Pa chache devalize kote l' rete a.
16
Paske, moun k'ap mache dwat yo te mèt tonbe sèt fwa. Pa pè, y'ap toujou leve ankò. Men, nan mechanste yo, mechan yo ap tonbe, yo p'ap ka leve ankò.
17
Pa prese fè kè ou kontan lè malè rive lènmi ou. Pa kouri fè fèt lè li bite.
18
Seyè a ap wè sa. Sa p'ap fè l' plezi. Li ka rive pa pini l' poutèt sa.
19
Pa kite moun k'ap fè sa ki mal fè ou pèdi tèt ou. Pa anvye sò mechan yo.
20
Paske mechan yo pa pral lwen. Lavi yo tankou yon lanp k'ap mouri.
21
Pitit mwen, gen krentif pou Seyè a. Respekte wa a. Ou pa gen anyen pou ou wè ak moun k'ap kenbe tèt ak yo.
22
Moun sa yo ap rete konsa, malè ap tonbe sou yo. Ou pa janm konnen ki kalite malè Seyè a osinon wa a ka fè rive sou ou.
23
Men lòt pawòl moun ki gen bon konprann yo te di ankò. Sa pa bon pou yon jij gade sou figi moun lè l'ap rann jijman.
24
Lè yon jij di yon moun ki fè sa ki mal: Se ou ki gen rezon, jij sa a, tout moun gen pou madichonnen l'. Y'ap rayi l' toupatou sou latè.
25
Men, jij ki pini moun ki antò a va gen kè kontan. Bondye va beni l'. Tout zafè l' va mache byen.
26
Lè ou bay yon bon repons, ou aji tankou yon bon zanmi.
27
Regle tout zafè ou. Mete jaden ou anfòm. Apre sa, ou mèt tabli.
28
Pa leve pale sou do frè parèy ou san rezon. Pa bay manti sou li.
29
Pa janm di li fè m', m'ap fè l' tou. M'ap fè l' peye sa li fè a.
30
Mwen pase bò jaden yon nonm parese, bò jaden rezen yon moun ki san konprann.
31
Pikan te fin pran jaden an nèt. Move zèb t'ap pouse toupatou. Lantouraj jaden yo te fin tonbe.
32
Lè mwen wè sa, mwen kalkile. Mwen gade, sa ban m' yon leson.
33
Dòmi, kabicha, kouche sou do, kwaze men ou dèyè tèt ou... Se bon!
34
W'ap rete konsa, w'ap wè ou pòv. Mizè ap tonbe sou ou tankou yon ansasen san ou pa atann.
Přísloví
Chapitre 24
1
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.