Comparer
CANTICO 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
CANTICO
Chapitre 7
1
O figliuola di principe, quanto son belli i tuoi piedi nel lor calzamento!
Le giunture delle tue membra son come monili
Di lavoro di mani d'artefice.
2
Il tuo seno è come una tazza rotonda,
Nella quale non manchi mai il vino profumato;
Il tuo corpo è un mucchio di grano,
Intorniato di gigli.
3
I tuoi due seni
Paiono due cavrioletti gemelli.
4
Il tuo collo pare una torre d'avorio;
E gli occhi tuoi le pescine che sono in Hesbon,
Presso alla porta di Bat-rabbim;
Il tuo naso pare la Torre del Libano
Che riguarda verso Damasco.
5
Il tuo capo sopra te pare un Carmel,
E la chioma del tuo capo sembra di porpora,
Il re è tenuto prigione dalle tue treccie.
6
Quanto sei bella, e quanto sei piacevole,
O amor mio, fra tutte le delizie!
7
Questa tua statura è simile ad una palma,
Ed i tuoi seni a grappoli d'uva.
8
Io ho detto: Io salirò sopra la palma,
E mi appiglierò a' suoi rami;
Ed i tuoi seni saranno ora come grappoli di vite,
E l'odor del tuo alito come quello de' pomi;
9
E la tua bocca sarà come il buon vino,
Che cola dolcemente per il mio amico,
E scivola fra le labbra de' dormenti.
10
Io son del mio amico,
E il suo desiderio è verso me.
11
Vieni, amico mio, usciamo a' campi,
Passiam la notte nelle ville.
12
Leviamoci la mattina, per andare alle vigne;
Veggiamo se la vite è fiorita, se l'agresto si scopre,
Se i melagrani hanno messe le lor bocce;
Quivi ti darò i miei amori.
13
Le mandragole rendono odore,
E in su gli usci nostri vi son delizie d'ogni sorta,
E nuove, e vecchie,
Le quali io ti ho riposte, amico mio.
Píseň písní
Chapitre 7
1
Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
2
Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
3
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
4
Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
5
Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
6
Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
7
Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
8
Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
9
Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
10
Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
11
Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
12
Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
13
Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.