Comparer
PROVERBI 24
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
PROVERBI
Chapitre 24
1
Non portare invidia agli uomini malvagi,
E non desiderare di esser con loro.
2
Perciocchè il cuor loro macchina rapina,
E le lor labbra parlano d'iniquità.
3
La casa sarà edificata per sapienza,
E sarà stabilita per prudenza.
4
E per conoscimento le camere saranno ripiene
Di beni preziosi e dilettevoli, d'ogni maniera.
5
L'uomo savio è forte;
E l'uomo intendente è possente di forza.
6
Perciocchè con prudenti consigli tu farai la guerra;
E la salute è posta in moltitudine di consiglieri.
7
Le sapienze son troppo alte per lo stolto;
Egli non aprirà la bocca nella porta.
8
Chi divisa far male
Sarà chiamato uomo malizioso.
9
Il pensiero di stoltizia è peccato;
E lo schernitore è l'abbominio degli uomini.
10
Se tu ti rallenti nel giorno della distretta,
Le tue forze saranno corte.
11
Se tu ti rattieni dal riscuoter quelli che son tratti alla morte,
E quelli che stanno in forse di essere uccisi,
12
Dicendo: Ecco noi non ne sappiamo nulla;
Colui che pesa i cuori non vi porrà egli mente?
E il guardiano dell'anima tua non lo conoscerà egli,
E non renderà egli a ciascuno secondo le sue opere?
13
Figliuol mio, mangia pure del miele;
Perciocchè egli è buono;
E del favo del miele, che è dolce al tuo palato;
14
Tal sarà la conoscenza della sapienza all'anima tua,
Quando tu l'avrai trovata; e vi sarà premio,
E la tua speranza non sarà troncata.
15
O empio, non insidiar l'abitacolo del giusto,
Non guastare il suo ricetto.
16
Perciocchè il giusto cade sette volte, e si rileva;
Ma gli empi ruinano nel male.
17
Non rallegrarti, quando il tuo nemico sarà caduto;
E quando egli sarà ruinato, il cuor tuo non ne gioisca;
18
Che talora il Signore nol vegga, e che ciò non gli dispiaccia,
E ch'egli non istorni l'ira sua d'addosso a lui.
19
Non adirarti per li maligni;
Non portare invidia agli empi.
20
Perciocchè non vi sarà premio alcuno per lo malvagio;
La lampana degli empi sarà spenta.
21
Figliuol mio, temi il Signore e il re;
Non rimescolarti co' rapportatori.
22
Perciocchè in un momento sorgerà la loro calamità;
E chi conosce la ruina procedente d'amendue loro?
23
Queste cose ancora son per li Savi.
Ei non è bene di aver riguardo alla qualità delle persone in giudicio.
24
I popoli malediranno, e le nazioni esecreranno
Colui che dice all'empio: Tu sei giusto.
25
Ma quelli che lo gastigano saranno grati;
E benedizione di bene verrà sopra loro.
26
Chi risponde parole diritte
Bacia le labbra.
27
Ordina le tue faccende fuori,
E mettile in assetto ne' tuoi campi;
E poi edificherai la tua casa.
28
Non essere testimonio contro al tuo prossimo senza cagione;
E vorresti tu subornare alcuno con le tue labbra?
29
Non dire: Come egli ha fatto a me, così farò a lui;
Io renderò a costui secondo l'opera sua.
30
Io passai già presso al campo del pigro,
E presso alla vigna dell'uomo scemo di senno;
31
Ed ecco, amendue erano tutti montati in ortiche,
I cardi ne aveano coperto il disopra,
E la lor chiusura di pietre era ruinata.
32
Ed io, riguardando ciò, vi posi mente;
Vedutolo, ne presi ammaestramento.
33
Dormendo un poco, sonnecchiando un poco,
Piegando un poco le mani per riposare;
34
La tua povertà verrà come un viandante,
E la tua inopia come uno scudiere.
Přísloví
Chapitre 24
1
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.