Comparer
PROVERBI 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
PROVERBI
Chapitre 5
1
Figliuol mio, attendi alla mia sapienza,
Inchina il tuo orecchio al mio intendimento;
2
Acciocchè tu osservi gli avvedimenti,
E che le tue labbra conservino la scienza.
3
Perciocchè le labbra della donna straniera stillano favi di miele.
E il suo palato è più dolce che olio;
4
Ma il fine di essa è amaro come assenzio,
Acuto come una spada a due tagli.
5
I suoi piedi scendono alla morte;
I suoi passi fanno capo all'inferno.
6
I suoi sentieri sono vaganti, senza che essa sappia ove va,
Perchè non considera attentamente la via della vita.
7
Ora dunque, figliuoli, ascoltatemi,
E non vi dipartite da' detti della mia bocca.
8
Allontana la tua via da essa,
E non accostarti all'uscio della sua casa;
9
Che talora tu non dia il tuo onore agli stranieri,
E gli anni tuoi al crudele;
10
Che talora i forestieri non si sazino delle tue facoltà;
E che le tue fatiche non vadano nella casa dello strano;
11
E che tu non gema alla fine,
Quando la tua carne ed il tuo corpo saranno consumati;
12
E non dica: Come ebbi io in odio l'ammaestramento?
E come rigettò il mio cuore la correzione?
13
E come non ascoltai la voce di quelli che mi ammaestravano,
E non inchinai il mio orecchio a quelli che m'insegnavano?
14
Quasi che sono stato in ogni male,
In mezzo della raunanza e della congregazione.
15
Bevi delle acque della tua cisterna,
E de' ruscelli di mezzo della tua fonte.
16
Spandansi le tue fonti fuori,
Ed i ruscelli delle tue acque per le piazze.
17
Sieno quelle acque a te solo,
E a niuno strano teco.
18
Sia la tua fonte benedetta;
E rallegrati della moglie della tua giovanezza.
19
Siati ella una cerva amorosa, ed una cavriuola graziosa;
Inebbrinti le sue mammelle in ogni tempo;
Sii del continuo invaghito del suo amore.
20
E perchè, figliuol mio, t'invaghiresti della straniera,
Ed abbracceresti il seno della forestiera?
21
Conciossiachè le vie dell'uomo sieno davanti agli occhi del Signore,
E ch'egli consideri tutti i suoi sentieri.
22
Le iniquità dell'empio lo prenderanno,
Ed egli sarà ritenuto con le funi del suo peccato.
23
Egli morrà per mancamento di correzione;
E andrà errando per la molta sua pazzia.
Přísloví
Chapitre 5
1
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
6
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.