Comparer
SALMI 106
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 106
1
ALLELUIA.
Celebrate il Signore; perciocchè egli è buono;
Perciocchè la sua benignità è in eterno.
2
Chi potrà raccontar le potenze del Signore?
Chi potrà pubblicar tutta la sua lode?
3
Beati coloro che osservano la dirittura,
Che fanno ciò ch'è giusto in ogni tempo.
4
Ricordati di me, o Signore,
Secondo la tua benevolenza verso il tuo popolo;
Visitami colla tua salute;
5
Acciocchè io vegga il bene de' tuoi eletti,
E mi rallegri dell'allegrezza della tua gente,
E mi glorii colla tua eredità.
6
Noi, e i nostri padri, abbiam peccato,
Abbiamo operato iniquamente ed empiamente.
7
I nostri padri in Egitto non considerarono le tue maraviglie,
Non si ricordarono della grandezza delle tue benignità;
E si ribellarono presso al mare, nel Mar rosso.
8
Ma pure il Signore li salvò per l'amor del suo Nome,
Per far nota la sua potenza;
9
E sgridò il Mar rosso, ed esso si seccò;
E li fece camminar per gli abissi, come per un deserto.
10
E li salvò di man di coloro che li odiavano,
E li riscosse di man del nemico.
11
E le acque copersero i lor nemici;
E non ne scampò pure uno
12
Allora credettero alle sue parole;
Cantarono la sua lode.
13
Ma presto dimenticarono le sue opere;
Non aspettarono il suo consiglio;
14
E si accessero di cupidigia nel deserto;
E tentarono Iddio nella solitudine.
15
Ed egli diede loro ciò che chiedevano;
Ma mandò la magrezza nelle lor persone.
16
Oltre a ciò furono mossi d'invidia contro a Mosè, nel campo;
E contro ad Aaronne, il Santo del Signore.
17
La terra si aperse, e tranghiottì Datan,
E coperse il seguito di Abiram.
18
E il fuoco arse la lor raunanza;
La fiamma divampò gli empi.
19
Fecero un vitello in Horeb,
E adorarono una statua di getto;
20
E mutarono la lor gloria
In una somiglianza di bue che mangia l'erba.
21
Dimenticarono Iddio, lor Salvatore,
Il quale aveva fatte cose grandi in Egitto;
22
Cose maravigliose nel paese di Cam,
Tremende al Mar rosso.
23
Onde egli disse di sterminarli;
Se non che Mosè, suo eletto, si presentò alla rottura davanti a lui,
Per istornar l'ira sua che non distruggesse.
24
Disdegnarono ancora il paese desiderabile;
Non credettero alla sua parola.
25
E mormorarono ne' lor tabernacoli;
Non attesero alla voce del Signore.
26
Onde egli alzò loro la mano,
Che li farebbe cader nel deserto;
27
E che farebbe cader la lor progenie fra le genti,
E che li dispergerebbe per li paesi.
28
Oltre a ciò si congiunsero con Baal-peor,
E mangiarono de' sacrificii de' morti;
29
E dispettarono Iddio co' lor fatti,
Onde la piaga si avventò a loro.
30
Ma Finees si feve avanti, e fece giudicio;
E la piaga fu arrestata.
31
E ciò gli fu reputato per giustizia,
Per ogni età, in perpetuo.
32
Provocarono ancora il Signore ad ira presso alla acque di Meriba,
Ed avvenne del male a Mosè per loro.
33
Perciocchè inasprirono il suo spirito;
Onde egli parlò disavvedutamente colle sue labbra.
34
Essi non distrussero i popoli,
Che il Signore aveva lor detto;
35
Anzi si mescolarono fra le genti,
Ed impararono le loro opere;
36
E servirono a' loro idoli,
E quelli furono loro per laccio;
37
E sacrificarono i lor figluoli.
E le lor figliuole a' demoni;
38
E sparsero il sangue innocente,
Il sangue de' lor figliuoli e delle lor figliuole,
I quali sacrificarono agl'idoli di Canaan;
E il paese fu contaminato di sangue.
39
Ed essi si contaminarono per le loro opere,
E fornicarono per li lor fatti.
40
Onde l'ira del Signore si accese contro al suo popolo,
Ed egli abbominò la sua eredità;
41
E li diede in man delle genti;
E quelli che li odiavano signoreggiarono sopra loro.
42
E i lor nemici li oppressarono;
Ed essi furono abbassati sotto alla lor mano.
43
Egli li riscosse molte volte;
Ma essi lo dispettarono co' lor consigli,
Onde furono abbattuti per la loro iniquità.
44
E pure egli ha riguardato, quando sono stati in distretta;
Quando ha udito il lor grido;
45
E si è ricordato inverso loro del suo patto,
E si è pentito, secondo la grandezza delle sue benignità.
46
Ed ha renduti loro pietosi
Tutti quelli che li avevano menati in cattività.
47
Salvaci, o Signore Iddio nostro,
E raccoglici d'infra le genti;
Acciocchè celebriamo il Nome della tua santità,
E ci gloriamo nella tua lode.
48
Benedetto sia il Signore Iddio d'Israele di secolo in secolo.
Or dica tutto il popolo: Amen. Alleluia.
Žalmy
Chapitre 106
1
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.