Comparer
SALMI 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 17
1
Mictam di Davide O SIGNORE, ascolta la giustizia, attendi al mio grido,
Porgi l'orecchio alla mia orazione, che io ti fo senza labbra di frode.
2
Proceda il mio giudicio dalla tua presenza;
Gli occhi tuoi veggano le diritture.
3
Tu hai provato il mio cuore, tu l'hai visitato di notte;
Tu mi hai messo al cimento, e non hai trovato nulla;
La mia bocca non trapassa il mio pensiero.
4
Nelle opere degli uomini, per la parola della tue labbra,
Io mi son guardato dalle vie de' violenti.
5
Sostieni i miei passi ne' tuoi sentieri,
Acciocchè i miei piedi non vacillino.
6
Io t'invoco, o Dio, perciocchè tu mi esaudisci;
Inchina a me il tuo orecchio, ascolta le mie parole.
7
Dimostra maravigliose le tue benignità,
O tu, che, con la tua destra, salvi quelli che si confidano in te,
Da quelli che si levano contro a loro.
8
Guardami come la pupilla dell'occhio,
Nascondimi sotto l'ombra delle tue ale,
9
D'innanzi agli empi che mi disertano;
E d'innanzi a' miei mortali nemici che mi circondano.
10
Son tutti massicci di grasso,
Parlano altieramente colla lor bocca.
11
Ora c'intorniano, seguitandoci alla traccia;
Mirano con gli occhi, per atterrarci;
12
Somigliano un leone che brama di lacerare;
E un leoncello che dimora in nascondimenti.
13
Levati, o Signore, va' loro incontro per affrontarli; abbattili;
Riscuoti l'anima mia dall'empio colla tua spada;
14
O Signore, riscuotila colla tua mano dagli uomini, dagli uomini del mondo,
La cui parte è in questa vita,
E il cui ventre tu empi delle tue conserve;
Onde i lor figliuoli son saziati,
E lasciano il lor rimanente a' lor piccoli fanciulli.
15
Quant'è a me, per giustizia vedrò la tua faccia;
Io sarò saziato della tua sembianza, quando io mi risveglierò.
Žalmy
Chapitre 17
1
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.