Comparer
SALMI 40
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 40
1
Salmo di Davide, dato al Capo de' Musici IO ho lungamente e pazientemente aspettato il Signore;
Ed egli si è inchinato a me, ed ha ascoltato il mio grido;
2
E mi ha tratto fuor di una fossa ruinosa,
Di un fango pantanoso;
Ed ha rizzati i miei piedi sopra una roccia,
Ed ha fermati i miei passi.
3
Ed ha messo nella mia bocca un nuovo cantico
Per lode dell'Iddio nostro;
Molti vedranno questo, e temeranno,
E si confideranno nel Signore.
4
Beato l'uomo che ha posto il Signore per sua confidanza;
E non riguarda a' possenti superbi,
Nè a quelli che si rivolgono dietro a menzogna.
5
Signore Iddio mio, tu fai grandi le tue maraviglie;
E i tuoi pensieri inverso noi
Non ponno per alcuna maniera esserti spiegati per ordine;
Se io imprendo di narrarli e di parlarne,
Son tanti che io non posso annoverarli.
6
Tu non prendi piacere in sacrificio, nè in offerta;
Tu mi hai forate le orecchie;
Tu non hai chiesto, olocausto, nè sacrificio per lo peccato.
7
Allora io ho detto: Eccomi venuto;
Egli è scritto di me nel volume del Libro.
8
Dio mio, io prendo piacere in far la tua volontà;
E la tua Legge è nel mezzo delle mie interiora.
9
Io ho predicata la tua giustizia in gran raunanza;
Ecco io non ho rattenute le mie labbra; Tu lo sai, Signore.
10
Io non ho nascosta la tua giustizia dentro al mio cuore;
Io ho narrata la tua verità e la tua salute;
Io non ho celata la tua benignità, nè la tua verità,
In gran raunanza.
11
Tu, Signore, non rattenere inverso me le tue compassioni;
Guardinmi del continuo la tua benignità e la tua verità.
12
Perciocchè mali innumerabili mi hanno circondato;
Le mie iniquità mi hanno giunto,
E pur non le posso vedere;
Sono in maggior numero che i capelli del mio capo,
Onde il cuor mi vien meno.
13
Piacciati, Signore, liberarmi;
Signore, affrettati in mio aiuto.
14
Quelli che cercano l'anima mia, per farla perire,
Sieno confusi, e svergognati tutti quanti;
Quelli che prendono piacere nel mio male,
Voltino le spalle, e sieno svergognati.
15
Quelli che mi dicono: Eia, eia!
Sieno distrutti, per ricompensa del vituperio che mi fanno.
16
Rallegrinsi, e gioiscano in te tutti quelli chi ti cercano;
Quelli che amano la tua salute dicano del continuo:
Magnificato sia il Signore.
17
Quanto è a me, io son povero, e bisognoso;
Ma pure il Signore ha cura di me;
Tu sei il mio aiuto e il mio liberatore;
O Dio mio, non tardare.
Žalmy
Chapitre 40
1
Přednímu zpěváku, Davidův žalm.
2
Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
3
A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
4
A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
5
Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
6
Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
7
Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
8
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.
9
Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.
10
Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
11
Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
12
Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
13
Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
14
Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
15
Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
16
Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
17
Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.
18
Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.