Comparer
SALMI 42
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 42
1
Maschil de' figliuoli di Core, dato al Capo de' Musici COME il cervo agogna i rivi dell'acque,
Così l'anima mia agogna te, o Dio.
2
L'anima mia è assetata di Dio, dell'Iddio vivente.
Quando verrò, e comparirò io nel cospetto di Dio?
3
Le mie lagrime sono il mio cibo giorno e notte,
Mentre mi è detto tuttodì: Dove è il tuo Dio?
4
Io mi verso addosso l'anima mia
Quando mi riduco in memoria queste cose;
Che io passava in ischiera,
E camminava con essa infino alla Casa di Dio,
Con voce di canto e di lode, la moltitudine facendo festa.
5
Anima mia, perchè ti abbatti, e ti commovi in me?
Aspetta Iddio; perciocchè ancora lo celebrerò;
Il suo aspetto è compiuta salvezza.
6
O Dio mio, l'anima mia si abbatte in me;
Perciò mi ricordo di te dal paese del Giordano,
E da' monti di Hermon, dal monte Misar.
7
Un abisso chiama l'altro abisso, al suon de' tuoi canali;
Tutti i tuoi flutti e le tue onde mi son passate addosso.
8
Il Signore di giorno manderà la sua benignità,
E di notte io avrò appo me i suoi cantici,
Ed orazione all'Iddio della mia vita.
9
Io dirò a Dio, mia Rocca: Perchè mi hai tu dimenticato?
Perchè vo io attorno vestito a bruno,
Per l'oppression del nemico?
10
I miei nemici mi fanno onta, trafiggendomi fino all'ossa,
Mentre mi dicono tuttodì: Dove è il tuo Dio?
11
Anima mia, perchè ti abbatti, e perchè ti commovi in me?
Aspetta Iddio; perciocchè ancora lo celebrerò;
Egli è la compiuta salvezza della mia faccia, e il mio Dio.
Žalmy
Chapitre 42
1
Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
2
Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
3
Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
4
Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
5
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
6
Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
7
Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
8
Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
9
Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
10
Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
11
Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
12
Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.