Comparer
SALMI 49
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 49
1
Salmo, dato al Capo de' Musici, de' figliuoli di Core UDITE questo, popoli tutti;
Porgete gli orecchi, voi tutti gli abitanti del mondo;
2
E plebei, e nobili,
E ricchi, e bisognosi tutti insieme.
3
La mia bocca proferirà cose di gran sapienza;
E il ragionamento del mio cuore sarà di cose di grande intendimento.
4
Io inchinerò il mio orecchio alle sentenze;
Io spiegherò sopra la cetera i miei detti notevoli.
5
Perchè temerò ne' gioni dell'avversità
Quando l'iniquità che mi è alle calcagna m'intornierà?
6
Ve ne son molti che si confidano ne' lor beni,
E si gloriano della grandezza delle lor ricchezze.
7
Niuno però può riscuotere il suo fratello,
Nè dare a Dio il prezzo del suo riscatto.
8
E il riscatto della lor propria anima non può trovarsi,
E il modo ne mancherà in perpetuo;
9
Per fare che continuino a vivere in perpetuo,
E che non veggano la fossa;
10
Conciossiachè veggano che i savi muoiono,
E che parimente i pazzi, e gli stolti periscono,
E lasciano i lor beni ad altri.
11
Il loro intimo pensiero è che le lor case dimoreranno in eterno,
E che le loro abitazioni dureranno per ogni età;
Impongono i nomi loro a delle terre.
12
E pur l'uomo che è in onore non vi dimora sempre;
Anzi è renduto simile alle bestie che periscono.
13
Questa lor via è loro una pazzia;
E pure i lor discendenti si compiacciono a seguire i lor precetti. (Sela.)
14
Saranno posti sotterra, come pecore;
La morte li pasturerà;
E gli uomini diritti signoreggeranno sopra loro in quella mattina;
E il sepolcro consumerà la lor bella apparenza,
Che sarà portata via dal suo abitacolo.
15
Ma Iddio riscuoterà l'anima mia dal sepolcro;
16
Non temere, quando alcuno sarà arricchito,
Quando la gloria della sua casa sarà accresciuta.
17
Perciocchè, quando egli morrà non torrà seco nulla;
La sua gloria non gli scenderà dietro.
18
Benchè egli abbia benedetta l'anima sua in vita sua;
E tali ti lodino, se tu ti dài piacere, e buon tempo;
19
Quella verrà là ove è la generazion de' suoi padri;
Giammai in eterno non vedranno la luce.
20
L'uomo che è in istato onorevole, e non ha intelletto,
È simile alle bestie che periscono.
Žalmy
Chapitre 49
1
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2
Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
9
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
10
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
11
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
12
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
13
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
14
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
15
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
21
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.