Comparer
SALMI 55
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 55
1
Maschil di Davide, dato al Capo de' Musici, sopra Neghinot O DIO, porgi l'orecchio alla mia orazione;
E non nasconderti dalla mia supplicazione.
2
Attendi a me, e rispondimi;
Io mi lagno nella mia orazione, e romoreggio;
3
Per lo gridar del nemico, per l'oppressione dell'empio;
Perciocchè essi mi traboccano addosso delle calamità,
E mi nimicano con ira.
4
Il mio cuore è angosciato dentro di me;
E spaventi mortali mi sono caduti addosso.
5
Paura e tremito mi è sopraggiunto;
E terrore mi ha coperto.
6
Onde io ho detto: Oh! avessi io delle ale, come le colombe!
Io me ne volerei, e mi riparerei in alcun luogo.
7
Ecco, io me ne fuggirei lontano;
Io dimorerei nel deserto. (Sela.)
8
Io mi affretterei di scampare
Dal vento impetuoso e dal turbo.
9
Disperdili, Signore; dividi le lor lingue;
Perciocchè io ho vedute violenze e risse nella città.
10
Essa n'è circondata d'intorno alle sue mura, giorno e notte;
E in mezzo ad essa vi è iniquità ed ingiuria.
11
Dentro di essa non vi è altro che malizie;
Frodi ed inganni non si muovono dalle sue piazze.
12
Perciocchè non è stato un mio nemico che mi ha fatto vituperio;
Altrimenti, io l'avrei comportato;
Non è stato uno che mi avesse in odio che si è levato contro a me;
Altrimenti, io mi sarei nascosto da lui.
13
Anzi, sei stato tu, ch'eri, secondo la mia estimazione,
Il mio conduttore, ed il mio famigliare.
14
Che comunicavamo dolcemente insieme i nostri segreti,
E andavamo di compagnia nella Casa di Dio.
15
Metta loro la morte la mano addosso,
Scendano sotterra tutti vivi;
Perciocchè nel mezzo di loro, nelle lor dimore, non vi è altro che malvagità.
16
Quant'è a me, io griderò a Dio,
E il Signore mi salverà.
17
La sera, la mattina, e in sul mezzodì, io orerò e romoreggerò;
Ed egli udirà la mia voce.
18
Egli riscuoterà l'anima mia dall'assalto che mi è dato,
E la metterà in pace;
Perciocchè essi son contro a me in gran numero.
19
Iddio mi udirà, e li abbatterà;
Egli, dico, che dimora in ogni eternità; (Sela.)
Perciocchè giammai non si mutano,
E non temono Iddio.
20
Hanno messa la mano addosso a quelli che vivevano in buona pace con loro;
Hanno rotto il lor patto.
21
Le lor bocche son più dolci che burro;
Ma ne'cuori loro vi è guerra;
Le lor parole son più morbide che olio,
Ma son tante coltellate.
22
Rimetti nel Signore il tuo peso, ed egli ti sosterrà;
Egli non permetterà giammai che il giusto caggia.
23
Ma tu, o Dio, farai scender coloro nel pozzo della perdizione;
Gli uomini di sangue e di frode
Non compieranno a mezzo i giorni loro;
Ma io mi confiderò in te.
Žalmy
Chapitre 55
1
Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
2
Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
3
Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
4
A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
5
Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
6
Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
7
I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
8
Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
9
Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
10
Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
11
Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
12
Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
13
Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
14
Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
15
Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
16
Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
17
Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
18
U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
19
Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
20
Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
21
Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
22
Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
23
Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
24
Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.