Comparer
SALMI 62
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 62
1
Salmo di Davide, dato al Capo de' Musici, sopra i figliuoli di Iedutun L'ANIMA mia si acqueta in Dio solo;
Da lui procede la mia salute.
2
Egli solo è la mia rocca e la mia salvezza,
Il mio alto ricetto; io non sarò giammai grandemente smosso.
3
Infino a quando vi avventerete sopra un uomo?
Voi stessi sarete uccisi tutti quanti;
E sarete simili ad una parete chinata,
E ad un muricciuolo sospinto.
4
Essi non consigliano d'altro che di sospinger giù quest'uomo dalla sua altezza;
Prendono piacere in menzogna;
Benedicono colla lor bocca,
Ma maledicono nel loro interiore. (Sela.)
5
Anima mia, acquetati in Dio solo;
Perciocchè la mia speranza pende da lui.
6
Egli solo è la mia rocca e la mia salvezza;
Egli è il mio alto ricetto, io non sarò giammai smosso.
7
In Dio è la mia salvezza e la mia gloria;
In Dio è la mia forte rocca, il mio ricetto.
8
Confidatevi in lui, o popolo, in ogni tempo;
Spandete i vostri cuori nel suo cospetto;
Iddio è la nostra speranza. (Sela.)
9
Gli uomini volgari non sono altro che vanità,
E i nobili altro che menzogna;
Se fosser messi in bilance,
Tutti insieme sarebbero più leggieri che la vanità stessa.
10
Non vi confidate in oppressione,
Nè in rapina; non datevi alla vanità;
Se le ricchezze abbondano,
Non vi mettete il cuore.
11
Iddio ha parlato una volta,
E due volte ho udito lo stesso;
Che ogni forza appartiene a Dio;
12
E che a te, Signore, appartiene la benignità;
Perciocchè tu renderai la retribuzione a ciascuno secondo le sue opere.
Žalmy
Chapitre 62
1
Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.
2
Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
3
Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
4
Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
5
Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.
6
Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
7
Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
8
V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
9
Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
10
Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
11
Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
12
Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
13
A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.