Comparer
SALMI 74
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 74
1
Maschil di Asaf O DIO, perchè ci hai scacciati in perpetuo?
Perchè fuma l'ira tua contro alla greggia del tuo pasco?
2
Ricordati della tua raunanza, la quale tu acquistasti anticamente;
Della tribù della tua eredità che tu riscotesti;
Del monte di Sion, nel quale tu abitasti.
3
Muovi i passi verso le ruine perpetue,
Verso tutto il male che i nemici han fatto nel luogo santo.
4
I tuoi nemici han ruggito in mezzo del tuo Tempio;
Vi hanno poste le loro insegne per segnali.
5
Ciò sarà noto; come chi, levando ad alto delle scuri,
Le avventa contro a un cespo di legne;
6
Così ora hanno essi, con iscuri e martelli,
Fracassati tutti quanti gl'intagli di quello.
7
Hanno messi a fuoco e fiamma i tuoi santuari,
Hanno profanato il tabernacolo del tuo Nome, gettandolo per terra.
8
Hanno detto nel cuor loro: Prediamoli tutti quanti;
Hanno arsi tutti i luoghi delle raunanze di Dio in terra.
9
Noi non veggiam più i nostri segni;
Non vi è più profeta,
E non abbiam con noi alcuno che sappia infino a quando.
10
Infino a quando, o Dio, oltraggerà l'avversario?
Il nemico dispetterà egli il tuo Nome in perpetuo?
11
Perchè ritiri la tua mano e la tua destra?
Non lasciare ch'ella ti dimori più dentro al seno.
12
Ora Iddio già ab antico è il mio Re.
Il quale opera salvazioni in mezzo della terra.
13
Tu, colla tua forza, spartisti il mare;
Tu rompesti le teste delle balene nelle acque.
14
Tu fiaccasti i capi del leviatan,
E li desti per pasto al popolo de' deserti.
15
Tu facesti scoppiar fonti e torrenti;
Tu seccasti fiumi grossi.
16
Tuo è il giorno, tua eziandio è la notte;
Tu hai ordinata la luna e il sole.
17
Tu hai posti tutti i termini della terra;
Tu hai formata la state ed il verno.
18
Ricordati di questo: che il nemico ha oltraggiato il Signore,
E che il popolo stolto ha dispettato il tuo Nome.
19
Non dare alle fiere la vita della tua tortola;
Non dimenticare in perpetuo la raunanza de' tuoi poveri afflitti.
20
Riguarda al Patto,
Perciocchè i luoghi tenebrosi della terra sono ripieni di ricetti di violenza.
21
Non ritornisene il misero indietro svergognato;
Fa' che il povero afflitto e il bisognoso lodino il tuo Nome.
22
Levati, o Dio, dibatti la tua lite;
Ricordati dell'oltraggio che ti è fatto tuttodì dallo stolto.
23
Non dimenticar le grida de' tuoi nemici;
Lo strepito di quelli che si levano contro a te sale del continuo al cielo.
Žalmy
Chapitre 74
1
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.