Comparer
SALMI 88
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 88
1
Maschil di Heman Ezrahita, che è un cantico di salmo, dato al Capo de' Musici, dei figliuoli di Core, per cantarlo sopra Mahalat O SIGNORE Iddio della mia salute,
Io grido di giorno e di notte, nel tuo cospetto.
2
Venga la mia orazione in tua presenza;
Inchina il tuo orecchio al mio grido.
3
Perciocchè l'anima mia è sazia di mali;
E la mia vita è giunta infino al sepolcro.
4
Io son reputato del numero di quelli che scendono nella fossa;
Io son simile ad un uomo che non ha più forza alcuna.
5
Io sono spacciato fra i morti,
Come gli uccisi che giacciono nella sepoltura,
De' quali tu non ti ricordi più;
E che son ricisi dalla tua mano.
6
Tu mi hai posto in una fossa bassissima,
In tenebre, in luoghi profondi.
7
L'ira tua si è posata sopra me,
E tu mi hai abbattuto con tutti i tuoi flutti. (Sela.)
8
Tu hai allontanati da me i miei conoscenti,
Tu mi hai renduto loro grandemente abbominevole;
Io son serrato, e non posso uscire.
9
L'occhio mio è doglioso d'afflizione;
O Signore, io grido a te tuttodì,
Io spiego a te le palme delle mie mani.
10
Opererai tu alcuna maraviglia inverso i morti?
I trapassati risorgeranno essi, per celebrarti? (Sela.)
11
La tua benignità si narrerà ella nel sepolcro?
E la tua verità nel luogo della perdizione?
12
Le tue maraviglie si conosceranno esse nelle tenebre?
E la tua giustizia nella terra dell'obblio?
13
Ora quant'è a me, o Signore, io grido a te;
E la mia orazione ti si fa incontro la mattina.
14
Perchè scacci, o Signore, l'anima mia?
Perchè nascondi il tuo volto da me?
15
Io son povero, e vengo meno fin dalla mia giovanezza;
Io porto i tuoi spaventi, e ne sto in forse.
16
Le tue ire mi son passate addosso;
I tuoi terrori mi hanno deserto;
17
Mi han circondato come acque tuttodì;
Tutti quanti mi hanno intorniato.
18
Tu hai allontanati da me amici e compagni;
I miei conoscenti son nascosti nelle tenebre.
Žalmy
Chapitre 88
1
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
2
Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
3
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
4
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
5
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
17
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
18
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
19
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.