Comparer
SALMI 90
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 90
1
Orazione di Mosè, uomo di Dio O SIGNORE, tu ci sei stato un abitacolo
In ogni età.
2
Avanti che i monti fosser nati,
E che tu avessi formata la terra ed il mondo;
Anzi ab eterno in eterno tu sei Dio.
3
Tu fai ritornar l'uomo in polvere,
E dici: Ritornate, o figliuoli degli uomini.
4
Perciocchè mille anni sono appo te
Come il giorno d'ieri, quando è passato;
O come una vegghia nella notte.
5
Tu porti via gli uomini, come per una piena d'acque;
Essi non sono altro che un sogno;
Son come l'erba che si rinnovella la mattina.
6
La mattina ella fiorisce e si rinnovella;
E la sera è segata e si secca.
7
Perciocchè noi veniam meno per la tua ira;
E siam conturbati per lo tuo cruccio.
8
Tu metti davanti a te le nostre iniquità,
E i nostri peccati occulti alla luce della tua faccia.
9
Conciossiachè tutti i nostri giorni dichinino per la tua ira;
Noi abbiam forniti gli anni nostri così presto come una parola.
10
I giorni de' nostri anni, in alcuni non sono che settant'anni;
E in altri, se ve ne sono di maggiori forze, che ottant'anni;
Ed anche il fiore di quelli non è altro che travaglio e vanità;
Perciocchè di subito è riciso, e noi ce ne voliam via.
11
Chi conosce la forza della tua ira,
E la tua indegnazione, secondo che devi esser temuto?
12
Insegnaci adunque a contare i nostri dì;
Acciocchè acquistiamo un cuor savio.
13
Rivolgiti, Signore; infino a quando?
E sii rappacificato inverso i tuoi servitori.
14
Saziaci ogni mattina della tua benignità;
Acciocchè giubiliamo, e ci rallegriamo tutti i dì nostri.
15
Rallegraci, al par de' giorni che tu ci hai affliti;
Degli anni che abbiamo sentito il male.
16
Apparisca l'opera tua verso i tuoi servitori,
E la tua gloria verso i lor figliuoli.
17
E sia il piacevole sguardo del Signore Iddio nostro sopra noi;
E addirizza, o Signore, sopra noi l'opera delle nostre mani.
Žalmy
Chapitre 90
1
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.