Comparer
Job 40
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 40
1
Nu vervolgde Jahweh tot Job, en sprak:
2
Zal nu de bediller van den Almachtige zwijgen; Of weet de vitter op God hier nog antwoord op?
3
Maar Job antwoordde Jahweh, en sprak:
4
Ik ben lichtzinnig geweest: Wat zou ik hierop kunnen zeggen; Ik leg mijn hand op mijn mond.
5
Ik heb eens gesproken, maar doe het niet weer; Tweemaal, maar ik begin niet opnieuw!
6
Maar Jahweh vervolgde, en sprak tot Job in de storm
7
Omgord uw lenden als een man, Ik zal u vragen stellen, gij moogt Mij leren!
8
Wilt ge ook nu nog mijn gerechtigheid loochenen, Mij in het ongelijk stellen, om gelijk te hebben?
9
Hebt ge dan een arm, zoals God, Kunt ge donderen met een stem als de zijne?
10
Tooi u dan eens met grootheid en luister, Bekleed u met glorie en majesteit!
11
Stort eens uw toorn in stromen uit, En verneder, wat trots is, met uw blik;
12
Zie op alle hoogmoedigen neer, en trap ze ineen, Verpletter de bozen terstond;
13
Stop ze allen weg in de grond, Zet ze gevangen in het verborgen oord:
14
Dan zal Ik de eerste zijn, die u prijst, Omdat het uw rechterhand is, die u helpt!
15
Maar zie, daar staat het Nijlpaard, dat Ik heb geschapen, Het vreet gras als een rund.
16
Zie eens, wat kracht in zijn lenden, Wat sterkte in de spieren van zijn buik!
17
Hij spant zijn staart als een ceder, De spieren van zijn dijen tot een bundel;
18
Zijn schonken zijn koperen buizen, Zijn knoken als ijzeren staven.
19
Hij is het meesterwerk van God Gemaakt, om over zijn buurtschap te heersen!
20
Ja, de bergen brengen hem schatting, Met al het wild, dat daar speelt;
21
Onder de lotus vleit hij zich neer, Verscholen in riet en moeras;
22
Lotusstruiken beschutten hem met hun schaduw, De waterwilgen staan om hem heen;
23
Al raast de stroom, hij is niet bang, Onverschrokken, al stijgt de Jordaan tot zijn muil.
24
Wie durft hem bij zijn ogen grijpen, Zijn neus met harpoenen doorboren!
Jób
Chapitre 40
1
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
2
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
3
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
4
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
5
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
6
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
7
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
8
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
9
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
10
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
11
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
12
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
13
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
14
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
15
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
16
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
17
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
18
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
19
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
20
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
21
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
22
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
23
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
24
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
25
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
26
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
27
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
28
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?