Comparer
Spreuken 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Spreuken
Chapitre 8
1
Waarachtig, de wijsheid roept, De schranderheid verheft haar stem!
2
Zij staat langs de weg op de toppen der hoogten, Op het kruispunt der wegen,
3
Opzij van de poorten, aan de ingang der stad, Waar men de poorten betreedt, predikt zij luid:
4
Ik roep tot u, mannen, Ik spreek tot de kinderen der mensen:
5
Leert toch, onnozelen, wat schranderheid is, Verstaat toch, dwazen, wat wijsheid betekent!
6
Luistert, want wat ik zeg is zeker, Wat over mijn lippen komt is juist;
7
Mijn mond spreekt de waarheid, Van leugentaal hebben mijn lippen een afschuw.
8
Al mijn woorden zijn oprecht, Niet één ervan is misleidend of vals;
9
Voor wie ze verstaat, zijn ze allen treffend, Voor wie ze wil begrijpen, allen juist.
10
Neemt liever mijn tucht aan dan zilver, Geeft aan kennis de voorkeur boven het fijnste goud;
11
Want de wijsheid is meer waard dan juwelen, Geen kostbaarheid komt haar nabij!
12
Ik, wijsheid, ben met overleg vertrouwd, En beschik over weloverwogen kennis;
13
Maar hoogmoed en trots, een slechte levenswandel, En een wispelturige tong zijn een afschuw voor mij.
14
Ik beschik over raad en beleid, Ik bezit doorzicht en kracht;
15
Door mij zijn de koningen koning, En bepalen de leiders wat recht is;
16
Door mij zijn de vorsten vorst, En zijn alle rechtvaardige rechters in aanzien.
17
Die mij beminnen heb ik lief, En die mij zoeken, zullen mij vinden.
18
Ik beschik over rijkdom en aanzien, Over duurzame welvaart en voorspoed;
19
Mijn vrucht is meer waard dan het edelste goud, Meer dan het fijnste zilver mijn oogst.
20
Ik wandel op de weg der gerechtigheid, Midden op de paden van het recht:
21
Om die mij beminnen, met bezit te verrijken, En hun schatkamers te vullen.
22
Jahweh schiep mij als zijn eerste gewrocht, Als het eerste werk, dat Hij ooit heeft gemaakt;
23
Van oudsher ben ik gevormd, Van den beginne, vóór de eerste tijden der aarde.
24
Toen er nog geen oceanen waren. was ik geboren, Toen er nog geen bronnen, rijk aan water, bestonden;
25
Eer de bergen waren neergelaten, Eer de heuvels ontstonden, werd ik geboren,
26
Eer Hij de aarde had gemaakt en de velden, En alle grondstoffen der wereld.
27
Toen Hij de hemel welfde, was ik aanwezig, Toen Hij een kring trok rond het vlak van de oceaan;
28
Toen Hij daarboven de wolken bevestigde, En de bronnen van de oceaan begonnen te stromen;
29
Toen Hij de zee haar grenzen stelde, Dat de wateren haar oevers niet zouden overschrijden; Toen Hij de fundamenten der aarde legde:
30
Was ik bij Hem als een troetelkind, Was ik elke dag zijn vermaak, Dartelde ik heel de tijd onder zijn ogen,
31
Spelend op zijn wereldrond, En mij vermakend met de kinderen der mensen.
32
Welnu dan kinderen luistert naar mij; Gelukkig zij, die mijn wegen bewaren;
33
Hoort naar de lessen, weest wijs, en verwerpt ze niet. En de wacht houden aan de posten van mijn poorten.
34
Gelukkig de mens, die naar mij luistert, Die elke dag aan mijn deuren waken,
35
Wie mij vindt, heeft het leven gevonden, En welbehagen verkregen van Jahweh;
36
Maar wie mij mist, benadeelt zichzelf, En al wie mij haten, beminnen de dood!
Přísloví
Chapitre 8
1
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.