Comparer
Psalmen 119
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmen
Chapitre 119
1
Aleph. Welgelukzalig zijn de oprechten van wandel, die in de wet des HEEREN gaan.
2
Welgelukzalig zijn zij, die Zijn getuigenissen onderhouden, die Hem van ganser harte zoeken;
3
Ook geen onrecht werken, maar wandelen in Zijn wegen.
4
HEERE! Gij hebt geboden, dat men Uw bevelen zeer bewaren zal.
5
Och, dat mijn wegen gericht werden, om Uw inzettingen te bewaren!
6
Dan zou ik niet beschaamd worden, wanneer ik merken zou op al Uw geboden.
7
Ik zal U loven in oprechtheid des harten, als ik de rechten Uwer gerechtigheid geleerd zal hebben.
8
Ik zal Uw inzettingen bewaren; verlaat mij niet al te zeer.
9
Beth. Waarmede zal de jongeling zijn pad zuiver houden? Als hij dat houdt naar Uw woord.
10
Ik zoek U met mijn gehele hart, laat mij van Uw geboden niet afdwalen.
11
Ik heb Uw rede in mijn hart verborgen, opdat ik tegen U niet zondigen zou.
12
HEERE! Gij zijt gezegend; leer mij Uw inzettingen.
13
Ik heb met mijn lippen verteld al de rechten Uws monds.
14
Ik ben vrolijker in den weg Uwer getuigenissen, dan over allen rijkdom.
15
Ik zal Uw bevelen overdenken, en op Uw paden letten.
16
Ik zal mijzelven vermaken in Uw inzettingen; Uw woord zal ik niet vergeten.
17
Gimel. Doe wel bij Uw knecht, dat ik leve en Uw woord beware.
18
Ontdek mijn ogen, dat ik aanschouwe de wonderen van Uw wet.
19
Ik ben een vreemdeling op de aarde, verberg Uw geboden voor mij niet.
20
Mijn ziel is verbroken vanwege het verlangen naar Uw oordelen te aller tijd.
21
Gij scheldt de vervloekte hovaardigen, die van Uw geboden afdwalen.
22
Wentel van mij versmaadheid en verachting, want ik heb Uw getuigenissen onderhouden.
23
Als zelfs de vorsten zittende tegen mij gesproken hebben, heeft Uw knecht Uw inzettingen betracht.
24
Ook zijn Uw getuigenissen mijn vermakingen, en mijn raadslieden.
25
Daleth. Mijn ziel kleeft aan het stof; maak mij levend naar Uw woord.
26
Ik heb U mijn wegen verteld, en Gij hebt mij verhoord; leer mij Uw inzettingen.
27
Geef mij den weg Uwer bevelen te verstaan, opdat ik Uw wonderen betrachte.
28
Mijn ziel druipt weg van treurigheid; richt mij op naar Uw woord.
29
Wend van mij den weg der valsheid, en verleen mij genadiglijk Uw wet.
30
Ik heb verkoren den weg der waarheid, Uw rechten heb ik mij voorgesteld.
31
Ik kleef vast aan Uw getuigenissen; o HEERE! beschaam mij niet.
32
Ik zal den weg Uwer geboden lopen, als Gij mijn hart verwijd zult hebben.
33
He. HEERE! leer mij den weg Uwer inzettingen, en ik zal hem houden ten einde toe.
34
Geef mij het verstand, en ik zal Uw wet houden; ja, ik zal ze onderhouden met gansen harte.
35
Doe mij treden op het pad Uwer geboden, want daarin heb ik lust.
36
Neig mijn hart tot Uw getuigenissen, en niet tot gierigheid.
37
Wend mijn ogen af, dat zij geen ijdelheid zien; maak mij levend door Uw wegen.
38
Bevestig Uw toezegging aan Uw knecht, die Uw vreze toegedaan is.
39
Wend mijn smaadheid af, die ik vreze, want Uw rechten zijn goed.
40
Zie, ik heb een begeerte tot Uw bevelen; maak mij levend door Uw gerechtigheid.
41
Vau. En dat mij Uw goedertierenheden overkomen, o HEERE! Uw heil, naar Uw toezegging;
42
Opdat ik mijn smader wat heb te antwoorden, want ik vertrouw op Uw woord.
43
En ruk het woord der waarheid van mijn mond niet al te zeer, want ik hoop op Uw rechten.
44
Zo zal ik Uw wet steeds onderhouden, eeuwiglijk en altoos.
45
En ik zal wandelen in de ruimte, omdat ik Uw bevelen gezocht heb.
46
Ook zal ik voor koningen spreken van Uw getuigenissen, en mij niet schamen.
47
En ik zal mij vermaken in Uw geboden, die ik liefheb.
48
En ik zal mijn handen opheffen naar Uw geboden, die ik liefheb, en ik zal Uw inzettingen betrachten.
49
Zain. Gedenk des woords, tot Uw knecht gesproken, op hetwelk Gij mij hebt doen hopen.
50
Dit is mijn troost in mijn ellende, want Uw toezegging heeft mij levend gemaakt.
51
De hovaardigen hebben mij boven mate zeer bespot; nochtans ben ik van Uw wet niet geweken.
52
Ik heb gedacht, o HEERE! aan Uw oordelen van ouds aan, en heb mij getroost.
53
Grote beroering heeft mij bevangen vanwege de goddelozen, die Uw wet verlaten.
54
Uw inzettingen zijn mij gezangen geweest, ter plaatse mijner vreemdelingschappen.
55
HEERE! des nachts ben ik Uws Naams gedachtig geweest, en heb Uw wet bewaard.
56
Dat is mij geschied, omdat ik Uw bevelen bewaard heb.
57
Cheth. De HEERE is mijn deel, ik heb gezegd, dat ik Uw woorden zal bewaren.
58
Ik heb Uw aanschijn ernstelijk gebeden van ganser harte, wees mij genadig naar Uw toezegging.
59
Ik heb mijn wegen bedacht, en heb mijn voeten gekeerd tot Uw getuigenissen.
60
Ik heb gehaast, en niet vertraagd Uw geboden te onderhouden.
61
De goddeloze hopen hebben mij beroofd; nochtans heb ik Uw wet niet vergeten.
62
Te middernacht sta ik op, om U te loven voor de rechten Uwer gerechtigheid.
63
Ik ben een gezel van allen, die U vrezen, en van hen, die Uw bevelen onderhouden.
64
HEERE! de aarde is vol van Uw goedertierenheid; leer mij Uw inzettingen.
65
Teth. Gij hebt bij Uw knecht goed gedaan, HEERE, naar Uw woord.
66
Leer mij een goeden zin en wetenschap, want ik heb aan Uw geboden geloofd.
67
Eer ik verdrukt werd, dwaalde ik, maar nu onderhoud ik Uw woord.
68
Gij zijt goed en goeddoende; leer mij Uw inzettingen.
69
De hovaardigen hebben leugens tegen mij gestoffeerd; doch ik bewaar Uw bevelen van ganser harte.
70
Hun hart is vet als smeer; maar ik heb vermaak in Uw wet.
71
Het is mij goed, dat ik verdrukt ben geweest, opdat ik Uw inzettingen leerde.
72
De wet Uws monds is mij beter, dan duizenden van goud of zilver.
73
Jod. Uw handen hebben mij gemaakt, en bereid; maak mij verstandig, opdat ik Uw geboden lere.
74
Die U vrezen, zullen mij aanzien, en zich verblijden, omdat ik op Uw woord gehoopt heb.
75
Ik weet, HEERE! dat Uw gerichten de gerechtigheid zijn, en dat Gij mij uit getrouwheid verdrukt hebt.
76
Laat toch Uw goedertierenheid zijn om mij te troosten, naar Uw toezegging aan Uw knecht.
77
Laat mij Uw barmhartigheden overkomen, opdat ik leve, want Uw wet is al mijn vermaking.
78
Laat de hovaardigen beschaamd worden, omdat zij mij met leugen nedergestoten hebben; doch ik betracht Uw geboden.
79
Laat hen tot mij keren, die U vrezen, en die Uw getuigenissen kennen.
80
Laat mijn hart oprecht zijn tot Uw inzettingen, opdat ik niet beschaamd worde.
81
Caph. Mijn ziel is bezweken van verlangen naar Uw heil; op Uw woord heb ik gehoopt.
82
Mijn ogen zijn bezweken van verlangen naar Uw toezegging, terwijl ik zeide: Wanneer zult Gij mij vertroosten?
83
Want ik ben geworden als een lederen zak in den rook; doch Uw inzettingen heb ik niet vergeten.
84
Hoe vele zullen de dagen Uws knechts zijn? Wanneer zult Gij recht doen over mijn vervolgers?
85
De hovaardigen hebben mij putten gegraven, hetwelk niet is naar Uw wet.
86
Al Uw geboden zijn waarheid; zij vervolgen mij met leugen, help mij.
87
Zij hebben mij bijna vernietigd op de aarde, maar ik heb Uw bevelen niet verlaten.
88
Maak mij levend naar Uw goedertierenheid, dan zal ik de getuigenis Uws monds onderhouden.
89
Lamed. O HEERE! Uw woord bestaat in der eeuwigheid in de hemelen.
90
Uw goedertierenheid is van geslacht tot geslacht; Gij hebt de aarde vastgemaakt, en zij blijft staan;
91
Naar Uw verordeningen blijven zij nog heden staan, want zij allen zijn Uw knechten.
92
Indien Uw wet niet ware geweest al mijn vermaking, ik ware in mijn druk al lang vergaan.
93
Ik zal Uw bevelen in der eeuwigheid niet vergeten, want door dezelve hebt Gij mij levend gemaakt.
94
Ik ben Uw, behoud mij, want ik heb Uw bevelen gezocht.
95
De goddelozen hebben op mij gewacht, om mij te doen vergaan; ik neem acht op Uw getuigenissen.
96
In alle volmaaktheid heb ik een einde gezien; maar Uw gebod is zeer wijd.
97
Mem. Hoe lief heb ik Uw wet! Zij is mijn betrachting den gansen dag.
98
Zij maakt mij door Uw geboden wijzer, dan mijn vijanden zijn, want zij is in eeuwigheid bij mij.
99
Ik ben verstandiger dan al mijn leraars, omdat Uw getuigenissen mijn betrachting zijn.
100
Ik ben voorzichtiger dan de ouden, omdat ik Uw bevelen bewaard heb.
101
Ik heb mijn voeten geweerd van alle kwade paden, opdat ik Uw woord zou onderhouden.
102
Ik ben niet geweken van Uw rechten, want Gij hebt mij geleerd.
103
Hoe zoet zijn Uw redenen mijn gehemelte geweest, meer dan honig mijn mond!
104
Uit Uw bevelen krijg ik verstand, daarom haat ik alle leugenpaden.
105
Nun. Uw woord is een lamp voor mijn voet, en een licht voor mijn pad.
106
Ik heb gezworen, en zal het bevestigen, dat ik onderhouden zal de rechten Uwer gerechtigheid.
107
Ik ben gans zeer verdrukt, HEERE! maak mij levend naar Uw woord.
108
Laat U toch, o HEERE! welgevallen de vrijwillige offeranden mijns monds, en leer mij Uw rechten.
109
Mijn ziel is geduriglijk in mijn hand; nochtans vergeet ik Uw wet niet.
110
De goddelozen hebben mij een strik gelegd; nochtans ben ik niet afgedwaald van Uw bevelen.
111
Ik heb Uw getuigenissen genomen tot een eeuwige erve, want zij zijn mijns harten vrolijkheid.
112
Ik heb mijn hart geneigd, om Uw inzettingen eeuwiglijk te doen, ten einde toe.
113
Samech. Ik haat de kwade ranken, maar heb Uw wet lief.
114
Gij zijt mijn Schuilplaats en mijn Schild; op Uw Woord heb ik gehoopt.
115
Wijkt van mij, gij boosdoeners! dat ik de geboden mijns Gods moge bewaren.
116
Ondersteun mij naar Uw toezegging, opdat ik leve; en laat mij niet beschaamd worden over mijn hope.
117
Ondersteun mij, zo zal ik behouden zijn; dan zal ik mij steeds in Uw inzettingen vermaken.
118
Gij vertreedt al degenen, die van Uw inzettingen afdwalen, want hun bedrog is leugen.
119
Gij doet alle goddelozen der aarde weg als schuim, daarom heb ik Uw getuigenissen lief.
120
Het haar mijns vleses is te berge gerezen van verschrikking voor U, en ik heb gevreesd voor Uw oordelen.
121
Ain. Ik heb recht en gerechtigheid gedaan; geef mij niet over aan mijn onderdrukkers.
122
Wees borg voor Uw knecht ten goede; laat de hovaardigen mij niet onderdrukken.
123
Mijn ogen zijn bezweken van verlangen naar Uw heil, en naar de toezegging Uwer rechtvaardigheid.
124
Doe bij Uw knecht naar Uw goedertierenheid, en leer mij Uw inzettingen.
125
Ik ben Uw knecht, maak mij verstandig, en ik zal Uw getuigenissen kennen.
126
Het is tijd voor den HEERE, dat Hij werke, want zij hebben Uw wet verbroken.
127
Daarom heb ik Uw geboden lief, meer dan goud, ja, meer dan het fijnste goud.
128
Daarom heb ik al Uw bevelen, van alles, voor recht gehouden; maar alle valse pad heb ik gehaat.
129
Pe. Uw getuigenissen zijn wonderbaar, daarom bewaart ze mijn ziel.
130
De opening Uwer woorden geeft licht, de slechten verstandig makende.
131
Ik heb mijn mond wijd opengedaan, en gehijgd, want ik heb verlangd naar Uw geboden.
132
Zie mij aan, wees mij genadig, naar het recht aan degenen, die Uw Naam beminnen.
133
Maak mijn voetstappen vast in Uw Woord, en laat geen ongerechtigheid over mij heersen.
134
Verlos mij van des mensen overlast, en ik zal Uw bevelen onderhouden.
135
Doe Uw aangezicht lichten over Uw knecht, en leer mij Uw inzettingen.
136
Waterbeken vlieten af uit mijn ogen, omdat zij Uw wet niet onderhouden.
137
Tsade. HEERE! Gij zijt rechtvaardig, en elkeen Uwer oordelen is recht.
138
Gij hebt de gerechtigheid Uwer getuigenissen, en de waarheid hogelijk geboden.
139
Mijn ijver heeft mij doen vergaan, omdat mijn wederpartijders Uw woorden vergeten hebben.
140
Uw woord is zeer gelouterd, en Uw knecht heeft het lief.
141
Ik ben klein en veracht, doch Uw bevelen vergeet ik niet.
142
Uw gerechtigheid is gerechtigheid in eeuwigheid, en Uw wet is de waarheid.
143
Benauwdheid en angst hebben mij getroffen, doch Uw geboden zijn mijn vermakingen.
144
De gerechtigheid Uwer getuigenissen is in der eeuwigheid; doe ze mij verstaan, zo zal ik leven.
145
Koph. Ik heb van ganser harte geroepen: verhoor mij, o HEERE! ik zal Uw inzettingen bewaren.
146
Ik heb U aangeroepen, verlos mij, en ik zal Uw getuigenissen onderhouden.
147
Ik ben de morgen schemering voorgekomen, en heb geschrei gemaakt; op Uw woord heb ik gehoopt.
148
Mijn ogen komen de nacht waken voor, om Uw rede te betrachten.
149
Hoor mijn stem naar Uw goedertierenheid, o HEERE! maak mij levend naar Uw recht.
150
Die kwade praktijken najagen, genaken mij, zij wijken verre van Uw wet.
151
Maar Gij, HEERE! zijt nabij, en al Uw geboden zijn waarheid.
152
Van ouds heb ik geweten van Uw getuigenissen, dat Gij ze in eeuwigheid gegrond hebt.
153
Resch. Zie mijn ellende aan, en help mij uit, want Uw wet heb ik niet vergeten.
154
Twist mijn twistzaak, en verlos mij, maak mij levend, naar Uw toezegging.
155
Het heil is verre van de goddelozen, want zij zoeken Uw inzettingen niet.
156
HEERE! Uw barmhartigheden zijn vele; maak mij levend naar Uw rechten.
157
Mijn vervolgers en mijn wederpartijders zijn vele, maar van Uw getuigenissen wijk ik niet.
158
Ik heb gezien degenen, die trouwelooslijk handelen, en het verdroot mij, dat zij Uw woord niet onderhielden.
159
Zie aan, dat ik Uw bevelen lief heb, o HEERE! maak mij levend naar Uw goedertierenheid.
160
Het begin Uws woords is waarheid, en in der eeuwigheid is al het recht Uwer gerechtigheid.
161
Schin. De vorsten hebben mij vervolgd zonder oorzaak; maar mijn hart heeft gevreesd voor Uw woord.
162
Ik ben vrolijk over Uw toezegging, als een, die een groten buit vindt.
163
Ik haat de valsheid, en heb er een gruwel van; maar Uw wet heb ik lief.
164
Ik loof U zevenmaal des daags, over de rechten Uwer gerechtigheid.
165
Die Uw wet beminnen, hebben groten vrede, en zij hebben geen aanstoot.
166
O HEERE! ik hoop op Uw heil, en doe Uw geboden.
167
Mijn ziel onderhoudt Uw getuigenissen, en ik heb ze zeer lief.
168
Ik onderhoud Uw bevelen en Uw getuigenissen, want al mijn wegen zijn voor U.
169
Thau. O HEERE! laat mijn geschrei voor Uw aanschijn genaken, maak mij verstandig naar Uw woord.
170
Laat mijn smeken voor Uw aanschijn komen, red mij naar Uw toezegging.
171
Mijn lippen zullen Uw lof overvloediglijk uitstorten, als Gij mij Uw inzettingen zult geleerd hebben.
172
Mijn tong zal spraak houden van Uw rede, want al Uw geboden zijn rechtvaardigheid.
173
Laat Uw hand mij te hulp komen, want ik heb Uw bevelen verkoren.
174
O HEERE! ik verlang naar Uw heil, en Uw wet is al mijn vermaking.
175
Laat mijn ziel leven, en zij zal U loven, en laat Uw rechten mij helpen.
176
Ik heb gedwaald als een verloren schaap; zoek Uw knecht, want Uw geboden heb ik niet vergeten.
Žalmy
Chapitre 119
1
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.