Comparer
1 Crônicas 11
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Crônicas
Chapitre 11
1
Então todo o Israel se reuniu a Davi em Hebrom, dizendo: “Eis que somos seus ossos e sua carne.
2
No passado, mesmo quando Saul era rei, era você quem saía e entrava à frente de Israel. O SENHOR, seu Deus, lhe disse: 'Você será o pastor do meu povo Israel, e você será o príncipe sobre o meu povo Israel.'”
3
Assim, todos os anciãos de Israel vieram ao rei em Hebrom; e Davi fez uma aliança com eles em Hebrom, perante o SENHOR. Eles ungiram Davi rei sobre Israel, de acordo com a palavra do SENHOR por meio de Samuel.
4
Davi e todo o Israel foram para Jerusalém (também chamada de Jebus); e os jebuseus, os habitantes da terra, estavam lá.
5
Os habitantes de Jebus disseram a Davi: “Você não entrará aqui!” No entanto, Davi tomou a fortaleza de Sião. Esta é a Cidade de Davi.
6
Davi tinha dito: “Quem atacar os jebuseus primeiro será o chefe e o comandante.” Joabe, filho de Zeruia, subiu primeiro e foi feito chefe.
7
Davi passou a morar na fortaleza; por isso a chamaram de Cidade de Davi.
8
Ele construiu a cidade ao redor, desde Milo até o entorno; e Joabe restaurou o resto da cidade.
9
Davi se tornava cada vez mais poderoso, pois o SENHOR dos Exércitos estava com ele.
10
Estes são os chefes dos valentes que Davi tinha, que se mostraram fortes com ele em seu reino, junto com todo o Israel, para fazê-lo rei, de acordo com a palavra do SENHOR a respeito de Israel.
11
Este é o número dos valentes que Davi tinha: Jasobeão, filho de um hacmonita, o chefe dos trinta; ele levantou a sua lança contra trezentos e os matou de uma só vez.
12
Depois dele estava Eleazar, filho de Dodô, o aoíta, que era um dos três valentes.
13
Ele estava com Davi em Pas-Damim, e lá os filisteus estavam reunidos para a batalha, onde havia um pedaço de terra cheio de cevada; e o povo fugiu de diante dos filisteus.
14
Eles se posicionaram no meio do terreno, o defenderam e mataram os filisteus; e o SENHOR os salvou com uma grande vitória.
15
Três dos trinta chefes desceram à rocha até Davi, na caverna de Adulão; e o exército dos filisteus estava acampado no vale de Refaim.
16
Davi estava então na fortaleza, e a guarnição dos filisteus estava em Belém naquele tempo.
17
Davi teve um forte desejo, e disse: “Ah, quem me dera que alguém me desse de beber da água do poço de Belém, que fica junto à porta!”
18
Os três romperam pelo acampamento dos filisteus, tiraram água do poço de Belém que ficava junto à porta, pegaram-na e a trouxeram a Davi; mas Davi não quis beber dela, em vez disso, derramou-a perante o SENHOR,
19
e disse: “Meu Deus me livre de fazer isso! Beberia eu o sangue destes homens que colocaram suas vidas em perigo?” Pois eles arriscaram suas vidas para trazê-la. Por isso ele não quis bebê-la. Os três valentes fizeram essas coisas.
20
Abisai, irmão de Joabe, era o chefe dos três; pois ele levantou a sua lança contra trezentos e os matou, e ganhou fama entre os três.
21
Dos três, ele era mais honrado do que os outros dois, e foi feito o capitão deles; no entanto, ele não foi incluído entre os três.
22
Benaia, filho de Joiada, filho de um homem valente de Cabzeel, que havia feito grandes feitos, matou os dois filhos de Ariel de Moabe. Ele também desceu e matou um leão no meio de uma cova em um dia de neve.
23
Ele matou um egípcio, um homem de grande estatura, de cinco côvados de altura. Na mão do egípcio havia uma lança como o eixo de um tecelão; e ele desceu até ele com um cajado, arrancou a lança da mão do egípcio e o matou com a sua própria lança.
24
Benaia, filho de Joiada, fez essas coisas e ganhou fama entre os três valentes.
25
Eis que ele era mais honrado do que os trinta, mas não se igualou aos três; e Davi o colocou como chefe da sua guarda.
26
Os valentes dos exércitos também incluem Asael, irmão de Joabe, Elanã, filho de Dodô, de Belém,
27
Samote, o harorita, Heles, o pelonita,
28
Ira, filho de Iques, o tecoíta, Abiezer, o anatotita,
29
Sibecai, o husatita, Ilai, o aoíta,
30
Maarai, o netofatita, Helede, filho de Baaná, o netofatita,
31
Itai, filho de Ribai, de Gibeá dos filhos de Benjamim, Benaia, o piratonita,
32
Hurai, dos ribeiros de Gaás, Abiel, o arbatita,
33
Azmavete, o baarumita, Eliaba, o saalbonita,
34
os filhos de Hasém, o gizonita, Jônatas, filho de Sage, o hararita,
35
Aião, filho de Sacar, o hararita, Elifal, filho de Ur,
36
Héfer, o mequeratita, Aías, o pelonita,
37
Hezro, o carmelita, Naarai, filho de Esbai,
38
Joel, irmão de Natã, Mibar, filho de Hagri,
39
Zeleque, o amonita, Naarai, o berotita (o escudeiro de Joabe, filho de Zeruia),
40
Ira, o itrita, Garebe, o itrita,
41
Urias, o heteu, Zabade, filho de Alai,
42
Adina, filho de Siza, o rubenita (um chefe dos rubenitas), e trinta com ele,
43
Hanã, filho de Maaca, Josafá, o mitnita,
44
Uzias, o asteratita, Sama e Jeiel, filhos de Hotão, o aroerita,
45
Jediael, filho de Sinri, e Joa, seu irmão, o tizita,
46
Eliel, o maavita, e Jeribai, e Josavias, filhos de Elnaão, e Itma, o moabita,
47
Eliel, Obede, e Jaasiel, o mezobaíta.
1 Letopisu
Chapitre 11
1
Nebo shromáždivše se všickni Izraelští k Davidovi do Hebronu, řekli: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.
2
Ano předešlých časů, když byl Saul králem, ty jsi vyvodil i přivodil Izraele, a nadto řekl Hospodin Bůh tvůj tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad lidem mým Izraelským.
3
Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem, podlé slova Hospodinova skrze Samuele.
4
Táhl pak David a všecken lid Izraelský k Jeruzalému, (jenž bylo Jebus, nebo tam byli Jebuzejští obyvatelé té země).
5
I mluvili obyvatelé Jebus Davidovi: Nevejdeš sem. Ale David vzal hrad Sion, to jest město Davidovo.
6
Nebo byl řekl David: Kdož by koli nejprvé porazil Jebuzea, bude předním a knížetem. Protož vstoupil nejprvé Joáb syn Sarvie, a učiněn předním.
7
Potom bydlil David na tom hradě, pročež nazvali jej městem Davidovým.
8
I vystavěl město vůkol a vůkol, od Mello až do okolku, Joáb pak opravil ostatek města.
9
A tak David čím dále tím více prospíval a rostl; nebo Hospodin zástupů byl s ním.
10
Tito pak jsou přední z udatných, kteréž měl David, ježto se zmužile přičinili s ním o království jeho se vším Izraelem, aby ho za krále vyzdvihli podlé slova Hospodinova nad Izraelem.
11
Tento jest počet silných, kteréž měl David: Jasobam syn Chachmonův, přední z vůdců. Ten pozdvihl kopí svého proti třem stům, a zbil je pojednou.
12
Po něm též Eleazar syn Dodi Achochitského. On byl jeden z těch tří udatných.
13
Ten byl s Davidem v Pasdammim, když se Filistinští sebrali k boji. A byl tu díl rolí poseté ječmenem, a lid byl utekl před Filistinskými.
14
I zastavili se u prostřed toho dílu, a obdrželi jej, porazivše Filistinské. A vysvobodil Hospodin lid vysvobozením velikým.
15
Ti také tři ze třidcíti předních sstoupili k skále k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinských leželo v údolí Refaim.
16
(Nebo David tehdáž bydlil v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl tehdáž u Betléma.)
17
Pohnul se pak David žádostí, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány.
18
A protož probivše se ti tři skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány, a nabravše, přinesli k Davidovi. David pak nechtěl jí píti, ale vylil ji v obět Hospodinu,
19
A řekl: Nedejž mi toho, Bože můj, abych to učiniti měl. Zdali krev mužů těch píti budu, kteříž se opovážili života svého? Nebo s opovážením života svého přinesli ji. I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
20
Potom Abizai bratr Joábův byl přední mezi třmi, a ten také pozdvihl kopí svého proti třem stům, i pobil je, a byl z těch tří nejslovoutnější.
21
Z těch tří nad druhé dva jsa nejvzácnější, byl knížetem jejich, a však oněm prvním nebyl rovný.
22
Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten zabil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.
23
Ten také zabil muže Egyptského zvýší pěti loket. A ačkoli měl Egyptský ten v ruce kopí, jako vratidlo tkadlcovské, však šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky Egyptského, zabil jej kopím jeho.
24
To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.
25
A ač byl mezi třidcíti slavný, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.
26
Udatní rytíři také i tito: Azael bratr Joábův, Elchanan syn Dodův Betlémský,
27
Sammot Charodský, Chelez Pelonský,
28
Híra syn Ikeš Tekoitský, Abiezer Anatotský,
29
Sibbechai Chusatský, Ilai Achochský,
30
Maharai Netofatský, Cheleb syn Baany Netofatský,
31
Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniaminových, Banaiáš Faratonský,
32
Churai od potoku Gás, Abiel Arbatský,
33
Azmavet Bacharomský, Eliachba Salbonský,
34
Synové Chasem Gizonského, Jonatan syn Sage Hararského,
35
Achiam syn Sacharův Hararský, Elifal syn Urův,
36
Hefer Mecheratský, Achiáš Pelonský,
37
Chezro Karmelský, Narai syn Ezbai,
38
Joel bratr Nátanův, Mibchar syn Geri,
39
Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
40
Híra Itrejský, Gareb Itrejský,
41
Uriáš Hetejský, Zabad syn Achlai,
42
Adina syn Sizův Rubenský, kníže nad Rubenskými, a s ním jiných třidceti,
43
Chanan syn Maachův, a Jozafat Mitnejský,
44
Uziáš Asteratský, Sama a Johiel, synové Chotama Aroerského,
45
Jediael, syn Simri, a Jocha bratr jeho Tizejský,
46
Eliel Machavimský, a Jeribai a Josaviáš synové Elnámovi, a Itma Moábský,
47
Eliel, a Obéd, a Jaasiel z Mezobaia.