Comparer
1 Pedro 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Pedro
Chapitre 2
1
Portanto, deixando toda maldade, todo engano, hipocrisias, invejas e toda maledicência,
2
como bebês recém-nascidos, desejem o puro leite espiritual, para que por ele vocês cresçam,
3
se é que já provaram que o Senhor é bondoso.
4
Aproximem-se dele, que é uma pedra viva, rejeitada, de fato, pelos homens, mas escolhida por Deus e preciosa.
5
Vocês também, como pedras vivas, estão sendo edificados para formar uma casa espiritual e ser um sacerdócio santo, a fim de oferecerem sacrifícios espirituais aceitáveis a Deus por meio de Jesus Cristo.
6
Pois isso está contido na Escritura:
“Eis que, ponho em Sião uma pedra angular, escolhida e preciosa.
Aquele que nele crê não será decepcionado.”
7
Portanto, para vocês que creem há honra, mas para os desobedientes,
“A pedra que os construtores rejeitaram
tornou-se a pedra angular,”
8
e,
“uma pedra de tropeço e uma rocha de ofensa.” Pois eles tropeçam na palavra, sendo desobedientes, para o que também foram destinados.
9
Mas vocês são raça eleita, sacerdócio real, nação santa, povo de propriedade exclusiva de Deus, para que proclamem as excelências daquele que os chamou das trevas para a sua maravilhosa luz.
10
No passado, vocês não eram povo, mas agora são povo de Deus; não tinham alcançado misericórdia, mas agora alcançaram misericórdia.
11
Amados, eu lhes peço, como a estrangeiros e peregrinos, que se abstenham das paixões carnais que guerreiam contra a alma,
12
Mantenham uma boa conduta entre as nações, para que, naquilo em que os acusam de malfeitores, eles vejam as boas obras de vocês e glorifiquem a Deus no dia da visitação.
13
Portanto, sujeitem-se a toda instituição humana por causa do Senhor: seja ao rei, como autoridade suprema,
14
ou aos governadores, como enviados por ele para castigar os malfeitores e louvar os que fazem o bem.
15
Pois esta é a vontade de Deus: que, fazendo o bem, vocês silenciem a ignorância dos homens insensatos.
16
Vivam como pessoas livres, mas não usando a sua liberdade como disfarce para a maldade, e sim como servos de Deus.
17
Honrem a todos. Amem a irmandade. Temam a Deus. Honrem o rei.
18
Servos, sujeitem-se aos seus senhores com todo o respeito, não apenas aos bons e gentis, mas também aos perversos.
19
Pois é louvável se alguém suporta a dor, sofrendo injustamente, por causa de sua consciência diante de Deus.
20
Pois que honra há em suportarem pacientemente castigos quando pecam? Mas, se suportam com paciência o sofrimento por fazerem o bem, isso é louvável diante de Deus.
21
Pois para isso vocês foram chamados, porque Cristo também sofreu por nós, deixando a vocês um exemplo, para que sigam os seus passos,
22
ele que não cometeu pecado, “nem engano algum foi achado em sua boca.”
23
Quando foi amaldiçoado, não amaldiçoou de volta. Quando sofreu, não fez ameaças, mas entregou-se àquele que julga com justiça.
24
Ele mesmo levou os nossos pecados em seu corpo no madeiro, para que nós, tendo morrido para os pecados, vivamos para a justiça. Pelas suas feridas vocês foram curados.
25
Pois vocês andavam desgarrados como ovelhas; mas agora retornaram ao Pastor e Guardião das suas almas.
1 Petrův
Chapitre 2
1
Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2
Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3
Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4
K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
5
I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6
A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7
Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8
Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9
Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10
Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
11
Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12
Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13
Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14
Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
15
Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.
16
Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17
Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
18
Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19
Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20
Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21
Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
22
Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23
Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
24
Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25
Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.