Comparer
1 Samuel 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Samuel
Chapitre 13
1
Saul tinha trinta anos de idade quando começou a reinar, e reinou sobre Israel quarenta e dois anos.
2
Saul escolheu para si três mil homens de Israel, dos quais dois mil ficaram com Saul em Micmás e na região montanhosa de Betel, e mil ficaram com Jônatas em Gibeá de Benjamim. O restante do povo ele enviou para as suas tendas.
3
Jônatas atacou a guarnição dos filisteus que estava em Geba, e os filisteus ouviram falar disso. Então Saul tocou a trombeta por toda a terra, dizendo: “Que os hebreus ouçam!”
4
Todo o Israel ouviu dizer que Saul havia atacado a guarnição dos filisteus e também que Israel se tornara abominável para os filisteus. E o povo foi convocado para seguir Saul até Gilgal.
5
Os filisteus se reuniram para lutar contra Israel: trinta mil carros de guerra, seis mil cavaleiros e soldados tão numerosos como a areia da praia do mar. Eles subiram e acamparam em Micmás, a leste de Bete-Áven.
6
Quando os homens de Israel viram que estavam em apuros (pois o povo estava angustiado), esconderam-se em cavernas, em matagais, entre as rochas, em túmulos e em cisternas.
7
Ora, alguns dos hebreus haviam atravessado o Jordão para a terra de Gade e Gileade; mas quanto a Saul, ele ainda estava em Gilgal, e todo o povo o seguia tremendo.
8
Ele esperou sete dias, o prazo fixado por Samuel; mas Samuel não chegou a Gilgal, e o povo começou a se dispersar.
9
Então Saul disse: “Tragam-me aqui o holocausto e as ofertas pacíficas.” E ele ofereceu o holocausto.
10
E aconteceu que, assim que ele terminou de oferecer o holocausto, eis que Samuel chegou; e Saul saiu ao seu encontro para saudá-lo.
11
Samuel perguntou: “O que foi que você fez?” Saul respondeu: “Como vi que o povo se dispersava, que você não chegou no prazo marcado e que os filisteus estavam reunidos em Micmás,
12
pensei: ‘Agora os filisteus descerão contra mim em Gilgal, e eu ainda não busquei o favor do SENHOR.’ Então me senti forçado e ofereci o holocausto.”
13
Samuel disse a Saul: “Você agiu como um tolo. Você não obedeceu ao mandamento que o SENHOR, o seu Deus, lhe deu; pois agora o SENHOR teria estabelecido o seu reino sobre Israel para sempre.
14
Mas agora o seu reino não subsistirá. O SENHOR buscou para si um homem segundo o seu coração, e o SENHOR o designou como líder sobre o seu povo, porque você não obedeceu ao que o SENHOR lhe ordenou.”
15
Então Samuel se levantou e subiu de Gilgal a Gibeá de Benjamim. E Saul contou o povo que estava com ele, cerca de seiscentos homens.
16
Saul, e o seu filho Jônatas, e o povo que se achava com eles, ficaram em Geba de Benjamim; enquanto isso, os filisteus acamparam em Micmás.
17
Grupos de ataque saíram do acampamento dos filisteus em três companhias: uma companhia tomou a direção de Ofra, rumo à terra de Sual;
18
outra companhia tomou o caminho de Bete-Horom; e a terceira companhia tomou o caminho da fronteira com vista para o vale de Zeboim, na direção do deserto.
19
Ora, não se encontrava nenhum ferreiro em toda a terra de Israel, pois os filisteus haviam dito: “Para que os hebreus não façam para si espadas ou lanças”;
20
assim, todos os israelitas desciam aos filisteus, cada um para afiar a sua lâmina de arado, enxada, machado e foice.
21
O preço era de um pim para afiar as enxadas e as lâminas de arado, e um terço de siclo para os garfos, machados e aguilhões.
22
Aconteceu, pois, que no dia da batalha, não se achava espada nem lança nas mãos de nenhum dos soldados que estavam com Saul e Jônatas; somente Saul e o seu filho Jônatas as possuíam.
23
E um destacamento dos filisteus avançou para o desfiladeiro de Micmás.
1 Samuelova
Chapitre 13
1
Saul tedy prvního léta kralování svého, (kraloval pak dvě létě nad Izraelem),
2
Vybral sobě tři tisíce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisíce v Michmas a na hoře Bethel, a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově; ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho.
3
I pobil Jonata stráž Filistinských, kterouž měli na pahrbku, a uslyšeli to Filistinští. Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi, řka: Ať to slyší Hebrejští.
4
A tak slyšel všecken Izrael, že bylo praveno: Pobil Saul stráž Filistinských, pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými. I svolán jest lid za Saulem do Galgala.
5
Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi, třidceti tisíc vozů, a šest tisíc jezdců, a lidu ve množství, jako jest písku na břehu mořském. I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven.
6
A protož muži Izraelští vidouce, že jim úzko, (nebo byl ssoužen lid), skryl se lid v jeskyních a v ohradách, a v skalách a v horách, i v jamách.
7
Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád. Saul pak ještě byl v Galgala, a všecken lid zastrašil se, jda za ním.
8
I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele; a když nepřicházel Samuel do Galgala, rozešel se lid od něho.
9
Tedy řekl Saul: Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné. I obětoval oběti zápalné.
10
Když pak již dokonal obětování oběti zápalné, aj, Samuel přicházel, a Saul vyšel proti němu, aby ho přivítal.
11
I řekl Samuel: Co jsi učinil? Odpověděl Saul: Když jsem viděl, že se lid rozchází ode mne, a ty nepřicházíš k uloženému dni, a Filistinští byli shromážděni v Michmas:
12
I řekl jsem: Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala, a tváři Hospodinově nemodlil jsem se. Takž jsem se opovážil a obětoval jsem oběti zápalné.
13
Tedy řekl Samuel Saulovi: Bláznivě jsi učinil, nezachovals přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž přikázal tobě; nebo nyní byl by utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky.
14
Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin.
15
Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul načetl lidu, kterýž zůstával při něm, okolo šesti set mužů.
16
Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kterýž zůstával s nimi, byli v Gabaa Beniaminově, Filistinští pak leželi v Michmas.
17
I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení. Houf jeden obrátil se k cestě Ofra, k zemi Sual;
18
A houf druhý obrátil se na cestu Betoron; houf pak třetí pustil se cestou krajiny, kteráž patří k údolí Seboim na poušť.
19
Kováře pak žádného nenalézalo se ve vší zemi Izraelské; nebo byli řekli Filistinští: Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí.
20
Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským, aby ostřil sobě jeden každý radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly své,
21
Sic jinak byly štěrbiny na radlicích, motykách, vidlách třírohých a sekerách; také i o zaostření ostnu bývalo těžko.
22
I bylo, že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu toho, kterýž byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna jeho.
23
Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas.