Comparer
1 Samuel 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Samuel
Chapitre 9
1
Havia um homem de Benjamim, cujo nome era Quis, filho de Abiel, filho de Zeror, filho de Becorate, filho de Afias, benjamita, um guerreiro valente.
2
Ele tinha um filho cujo nome era Saul, um jovem impressionante; e não havia entre os filhos de Israel alguém mais belo do que ele. Dos ombros para cima, ele era mais alto do que qualquer pessoa do povo.
3
As jumentas de Quis, pai de Saul, haviam se perdido. Quis disse a Saul, seu filho: “Pegue um dos servos com você, levante-se e vá procurar as jumentas.”
4
Ele passou pela região montanhosa de Efraim e passou pela terra de Salisa, mas não as encontraram. Depois passaram pela terra de Saalins, mas elas não estavam lá. Então passou pela terra dos benjamitas, mas não as encontraram.
5
Quando chegaram à terra de Zufe, Saul disse ao seu servo que estava com ele: “Venha! Vamos voltar, para que o meu pai não deixe de se importar com as jumentas e fique preocupado conosco.”
6
O servo lhe respondeu: “Eis que há um homem de Deus nesta cidade, e ele é um homem muito respeitado. Tudo o que ele diz, certamente acontece. Vamos até lá. Talvez ele possa nos dizer qual caminho devemos seguir.”
7
Então Saul disse ao seu servo: “Mas, e se formos, o que levaremos para o homem? Pois o pão acabou nos nossos alforjes, e não há presente algum para levar ao homem de Deus. O que nós temos?”
8
O servo respondeu a Saul novamente e disse: “Eis que tenho em minhas mãos um quarto de um siclo de prata. Eu o darei ao homem de Deus, para que ele nos indique o caminho.”
9
(Antigamente em Israel, quando um homem ia consultar a Deus, ele dizia: “Venham! Vamos ao vidente”; pois aquele que hoje é chamado de profeta, antes era chamado de vidente.)
10
Então Saul disse ao seu servo: “Bem falado. Venha! Vamos.” E foram à cidade onde estava o homem de Deus.
11
Enquanto subiam a encosta para a cidade, encontraram algumas jovens que saíam para tirar água e lhes perguntaram: “O vidente está aqui?”
12
Elas lhes responderam: “Sim, ele está. Eis que ele está logo adiante de vocês. Apressem-se agora, pois ele veio hoje à cidade porque o povo tem um sacrifício hoje no altar.
13
Assim que entrarem na cidade, logo o encontrarão, antes que ele suba ao altar para comer; pois o povo não comerá até que ele chegue, porque ele abençoa o sacrifício. E depois disso comem os convidados. Portanto, subam agora; pois vocês o encontrarão neste exato momento.”
14
Eles subiram para a cidade. Quando estavam entrando na cidade, eis que Samuel saía em direção a eles, para subir ao altar.
15
Ora, o SENHOR havia se revelado a Samuel um dia antes da chegada de Saul, dizendo:
16
“Amanhã, por esta hora, enviarei a você um homem da terra de Benjamim, e você o ungirá como líder sobre o meu povo Israel. Ele salvará o meu povo das mãos dos filisteus; pois olhei para o meu povo, porque o seu clamor chegou a mim.”
17
Quando Samuel viu Saul, o SENHOR lhe disse: “Eis o homem de quem lhe falei! Ele governará o meu povo.”
18
Então Saul se aproximou de Samuel na porta da cidade e perguntou: “Por favor, diga-me onde fica a casa do vidente.”
19
Samuel respondeu a Saul: “Eu sou o vidente. Suba à minha frente para o altar, pois vocês comerão comigo hoje. Pela manhã eu o deixarei ir, e lhe direi tudo o que está no seu coração.
20
Quanto às suas jumentas que se perderam há três dias, não se preocupe com elas, pois já foram encontradas. E para quem é todo o desejo de Israel? Não é para você e para toda a casa de seu pai?”
21
Saul respondeu: “Por acaso não sou eu um benjamita, da menor das tribos de Israel? E não é a minha família a menor de todas as famílias da tribo de Benjamim? Por que então o senhor me fala dessa maneira?”
22
Samuel pegou Saul e o seu servo e os levou para a sala de refeições, e os fez sentar no lugar de honra entre os convidados, que eram cerca de trinta pessoas.
23
Samuel disse ao cozinheiro: “Traga a porção que lhe entreguei, da qual lhe disse: ‘Separe-a’.”
24
O cozinheiro pegou a coxa e o que estava com ela e a colocou diante de Saul. Samuel disse: “Eis aqui o que foi reservado! Coloque diante de si e coma; porque foi guardado para você até o momento determinado, pois eu disse: ‘Convidei o povo.’” Assim Saul comeu com Samuel naquele dia.
25
Quando desceram do altar para a cidade, Samuel conversou com Saul no terraço.
26
Eles se levantaram cedo; e, ao romper do dia, Samuel chamou Saul no terraço, dizendo: “Levante-se, para que eu o mande de volta.” Saul se levantou, e ambos saíram, ele e Samuel.
27
Enquanto desciam para os limites da cidade, Samuel disse a Saul: “Diga ao servo que vá adiante de nós.” Ele foi adiante, e então Samuel acrescentou: “Mas fique parado aqui por um momento, para que eu lhe anuncie a palavra de Deus.”
1 Samuelova
Chapitre 9
1
Byl pak muž z pokolení Beniamin, jménem Cis, syn Abiele syna Seror, syna Bechorat, syna Afia, syna muže Jemini, muž udatný.
2
Ten měl syna jménem Saule, mládence krásného, tak že žádného z synů Izraelských nebylo pěknějšího nad něj; od ramene svého vzhůru převyšoval všecken lid.
3
Byly se pak ztratily oslice Cis, otce Saulova. I řekl Cis Saulovi synu svému: Vezmi i hned s sebou jednoho z služebníků, a vstana, jdi, hledej oslic.
4
A tak šel přes horu Efraim, a prošel až do země Salisa, a nic nenalezli; prošli také zemi Sálim, a nic nenalezli. Ještě přešli i zemi Jemini, a nenalezli.
5
Když pak přišli do země Zuf, řekl Saul služebníku svému, kterýž byl s ním: Poď, a navraťme se, aby otec můj nechaje těch oslic, neměl starosti o nás.
6
Kterýž řekl jemu: Aj, nyní muž Boží jest v městě tomto, a muž ten jest znamenitý; cožkoli praví, všecko se tak stává. Medle, jděme tam, zdali by oznámil nám cestu naši, kterouž bychom jíti měli.
7
Odpověděl Saul služebníku svému: Aj, půjdeme. Co pak přineseme muži tomu? Nebo jsme chléb vytrávili z pytlíků našich, ani daru nemáme, kterýž bychom přinesli muži Božímu. Což máme?
8
I doložil služebník, odpovídaje Saulovi, a řekl: Hle, nalezl jsem u sebe čtvrt lotu stříbra; to dám muži Božímu, aby nám oznámil cestu naši.
9
(Za starodávna v Izraeli tak říkával každý, kdož jíti měl raditi se s Bohem: Poďte, a půjdeme až k vidoucímu. Nebo ten, kterýž nyní slove prorok, za starodávna sloul vidoucí.)
10
Řekl tedy Saul služebníku svému: Dobrá jest řeč tvá, nu, jděmež. I šli do města, v kterémž byl muž Boží.
11
A když vcházeli na horu města, potkali se s děvečkami, vycházejícími vážit vody. I řekli jim: Jest-li zde vidoucí?
12
Kteréž odpověděly jim a řekly: Jest. Hle, a on před tebou, pospěš tedy; nebo dnes přišel do města, proto že obětuje dnes lid na té hoře.
13
Hned jakž vejdete do města, tedy naleznete ho, prvé než vstoupí na horu k jídlu. Lid zajisté nebude jísti, dokudž on nepřijde, nebo on požehná obětí, a potom pozvaní jísti budou. A protož jděte, nebo v tuto chvíli naleznete ho.
14
I šli do města. A když vcházeli do prostřed města, aj, Samuel vycházel proti nim, aby vstoupil na tu horu.
15
Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvé, nežli přišel Saul, řka:
16
V tuto chvíli zítra pošli k tobě muže z země Beniamin, kteréhož pomažeš, aby byl vůdce lidu mého Izraelského, a vysvobodíť lid můj z ruky Filistinských; vzhlédlť jsem zajisté na lid svůj, nebo přišlo volání jeho ke mně.
17
A když Samuel uzřel Saule, řekl jemu Hospodin: Aj, teď ten muž, o kterémž pravil jsem tobě: tenť spravovati bude lid můj.
18
Tedy přistoupil Saul k Samuelovi v bráně, a řekl: Ukaž mi, prosím, kde jest tuto dům vidoucího?
19
I odpověděl Samuel Saulovi: Já jsem vidoucí. Vstupiž přede mnou na horu, a budete dnes jísti se mnou; potom ráno propustím tě, a cožkoli jest v srdci tvém, oznámím tobě.
20
O oslice pak, kteréžť se ztratily dnes třetí den, nic se nestarej, nebo nalezeny jsou. Ale na koho žádost všeho Izraele? Zdali ne na tebe a na všecken dům otce tvého?
21
I odpověděl Saul a řekl: Zdaliž já nejsem syn Jemini, z nejmenšího pokolení Izraelského? Ano i čeled má jest nejchaternejší ze všech čeledí pokolení Beniaminova. Pročež jsi tedy ke mně mluvil taková slova?
22
A pojav Samuel Saule i služebníka jeho, uvedl je do pokoje, a dal jim místo nejpřednější mezi pozvanými, jichž bylo okolo třidcíti mužů.
23
I řekl Samuel kuchaři: Dej sem ten díl, kterýž jsem dal tobě, o kterémžť jsem řekl: Schovej jej obzvláštně.
24
Když tedy přinesl kuchař plece i s tím, což se ho přídrželo, položil Samuel před Saule, a řekl: Teď, což pozůstalo, vezmi sobě, jez; až k této chvíli zajisté zachováno jest to pro tebe, jakž jsem řekl: Lidu jsem pozval. I jedl Saul s Samuelem v ten den.
25
A když sešli s hory do města, mluvil s Saulem na vrchní podlaze.
26
Potom vstali velmi ráno. I stalo se, když záře vzcházela, že zavolal Samuel Saule na hůru, řka: Vstaň, a propustím tě. Vstal tedy Saul, a vyšli oba ven, on i Samuel.
27
A když přicházeli na konec města, řekl Samuel Saulovi: Rci služebníku, ať jde napřed, (i šel); ty pak pozastav se málo, ažť oznámím řeč Boží.