Comparer
2 Crônicas 32
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 32
1
Depois destas coisas e desta fidelidade, Senaqueribe, rei da Assíria, veio, entrou em Judá, acampou contra as cidades fortificadas e teve a intenção de conquistá-las para si.
2
Quando Ezequias viu que Senaqueribe tinha vindo, e que ele planejava lutar contra Jerusalém,
3
ele se aconselhou com seus príncipes e seus homens valentes para tapar as águas das fontes que ficavam fora da cidade, e eles o ajudaram.
4
Então muitas pessoas se reuniram e taparam todas as fontes e o ribeiro que fluía pelo meio da terra, dizendo: “Por que os reis da Assíria deveriam vir e encontrar água abundante?”
5
Ele tomou coragem, reconstruiu todo o muro que estava derrubado, e o ergueu até as torres, com o outro muro do lado de fora, e fortaleceu Milo na cidade de Davi, e fez armas e escudos em abundância.
6
Ele colocou capitães de guerra sobre o povo, reuniu-os a si na praça junto à porta da cidade, e falou-lhes de forma encorajadora, dizendo:
7
“Sejam fortes e corajosos. Não tenham medo nem se assustem por causa do rei da Assíria, nem por toda a multidão que está com ele; pois há um maior conosco do que com ele.
8
Com ele está um braço de carne, mas o SENHOR nosso Deus está conosco para nos ajudar e para lutar as nossas batalhas.” O povo descansou nas palavras de Ezequias, rei de Judá.
9
Depois disso, Senaqueribe, rei da Assíria, enviou seus servos a Jerusalém (ele estava atacando Laquis, e todas as suas forças estavam com ele), a Ezequias, rei de Judá, e a todo o Judá que estava em Jerusalém, dizendo:
10
Assim diz Senaqueribe, rei da Assíria: “Em quem vocês confiam, para que permaneçam sob cerco em Jerusalém?
11
Acaso Ezequias não os persuade a se entregarem para morrer de fome e de sede, dizendo: ‘O SENHOR nosso Deus nos livrará da mão do rei da Assíria’?
12
Acaso o mesmo Ezequias não removeu os seus altos e os seus altares, e ordenou a Judá e a Jerusalém, dizendo: ‘Vocês adorarão diante de um só altar, e sobre ele queimarão incenso’?
13
Vocês não sabem o que eu e meus pais fizemos a todos os povos das terras? Acaso os deuses das nações daquelas terras foram de alguma forma capazes de livrar a sua terra da minha mão?
14
Quem houve entre todos os deuses daquelas nações que meus pais destruíram totalmente que pudesse livrar o seu povo da minha mão, para que o Deus de vocês seja capaz de livrá-los da minha mão?
15
Agora, portanto, não deixem Ezequias enganá-los nem persuadi-los desta maneira. Não acreditem nele, pois nenhum deus de qualquer nação ou reino foi capaz de livrar o seu povo da minha mão, e da mão de meus pais. Quanto menos o Deus de vocês os livrará da minha mão?”
16
Seus servos falaram ainda mais contra o SENHOR Deus e contra o seu servo Ezequias.
17
Ele também escreveu cartas insultando o SENHOR, o Deus de Israel, e falando contra ele, dizendo: “Assim como os deuses das nações das terras, que não livraram o seu povo da minha mão, também o Deus de Ezequias não livrará o seu povo da minha mão.”
18
Eles gritaram em alta voz na língua dos judeus para o povo de Jerusalém que estava sobre o muro, para assustá-los e perturbá-los, a fim de que pudessem tomar a cidade.
19
Eles falaram do Deus de Jerusalém como dos deuses dos povos da terra, que são obra das mãos dos homens.
20
O rei Ezequias e o profeta Isaías, filho de Amoz, oraram por causa disso, e clamaram aos céus.
21
O SENHOR enviou um anjo, que exterminou todos os homens valentes, os líderes e os capitães no acampamento do rei da Assíria. Então ele voltou com o rosto envergonhado para a sua própria terra. Quando ele entrou na casa de seu deus, aqueles que saíram do seu próprio corpo o mataram ali à espada.
22
Assim o SENHOR salvou Ezequias e os habitantes de Jerusalém da mão de Senaqueribe, o rei da Assíria, e da mão de todos os outros, e os guiou por todos os lados.
23
Muitos trouxeram presentes ao SENHOR em Jerusalém, e coisas preciosas a Ezequias, rei de Judá, de modo que ele foi exaltado à vista de todas as nações a partir de então.
24
Naqueles dias Ezequias ficou mortalmente doente, e ele orou ao SENHOR; e ele lhe falou, e lhe deu um sinal.
25
Mas Ezequias não correspondeu de forma apropriada ao benefício que lhe foi feito, porque o seu coração se exaltou. Portanto, houve ira sobre ele, sobre Judá e sobre Jerusalém.
26
No entanto, Ezequias se humilhou pelo orgulho do seu coração, tanto ele quanto os habitantes de Jerusalém, de modo que a ira do SENHOR não veio sobre eles nos dias de Ezequias.
27
Ezequias teve riquezas e honra muitíssimo grandes. Ele providenciou para si tesourarias para prata, para ouro, para pedras preciosas, para especiarias, para escudos e para todos os tipos de utensílios valiosos;
28
também armazéns para a colheita de cereais, vinho novo e azeite; e estábulos para todos os tipos de animais, e rebanhos em apriscos.
29
Além disso, ele providenciou para si cidades, e posses de rebanhos e gado em abundância; pois Deus lhe tinha dado posses abundantes.
30
Este mesmo Ezequias também tapou a fonte superior das águas de Giom, e as trouxe diretamente para o lado oeste da cidade de Davi. Ezequias prosperou em todas as suas obras.
31
No entanto, com respeito aos embaixadores dos príncipes da Babilônia, que enviaram a ele para inquirir sobre a maravilha que se fez na terra, Deus o deixou para testá-lo, para que pudesse conhecer tudo o que estava em seu coração.
32
Ora, o restante dos atos de Ezequias e as suas boas obras, eis que estão escritos na visão do profeta Isaías, filho de Amoz, no livro dos reis de Judá e de Israel.
33
Ezequias descansou com seus pais, e eles o sepultaram na subida para os túmulos dos filhos de Davi. Todo o Judá e os habitantes de Jerusalém o honraram em sua morte. Manassés, seu filho, reinou em seu lugar.
2 Letopisu
Chapitre 32
1
Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.
2
Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,
3
Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.
4
Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?
5
A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.
6
Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:
7
Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.
8
S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.
9
Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:
10
Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?
11
Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?
12
Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.
13
Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?
14
Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?
15
Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.
16
Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.
17
Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.
18
Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.
19
A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.
20
Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
21
I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.
22
A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.
23
Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.
24
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.
25
Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.
26
Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.
27
Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.
28
A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.
29
Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.
30
Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.
31
Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.
32
Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.
33
I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.