Comparer
2 Pedro 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Pedro
Chapitre 2
1
Mas também surgiram falsos profetas entre o povo, assim como haverá falsos mestres entre vocês, os quais introduzirão secretamente heresias destruidoras, negando até mesmo o Soberano que os resgatou, trazendo sobre si mesmos repentina destruição.
2
Muitos seguirão os seus caminhos imorais, e por causa deles o caminho da verdade será difamado.
3
Movidos pela ganância, eles os explorarão com palavras enganosas. A condenação deles, proferida há muito tempo, não tarda, e a sua destruição não dormita.
4
Pois, se Deus não poupou os anjos quando pecaram, mas os lançou no Tártaro, e os entregou a abismos de escuridão, reservando-os para o juízo;
5
e se não poupou o mundo antigo, mas preservou Noé, pregoeiro da justiça, com mais sete pessoas, quando trouxe o dilúvio sobre o mundo dos ímpios;
6
e se, reduzindo a cinzas as cidades de Sodoma e Gomorra, as condenou à destruição, tornando-as um exemplo para os que vivessem de forma ímpia,
7
e livrou o justo Ló, que vivia profundamente aflito com a vida libertina dos perversos
8
(pois aquele homem justo, habitando entre eles, atormentava a sua alma justa dia após dia, vendo e ouvindo as obras iníquas deles),
9
então o Senhor sabe como livrar da provação os piedosos e manter os injustos sob castigo para o dia do juízo,
10
mas principalmente aqueles que andam segundo a carne, em desejos impuros, e desprezam a autoridade. Audaciosos e obstinados, não têm medo de difamar os dignitários,
11
enquanto os anjos, embora maiores em força e poder, não trazem contra eles juízo difamatório diante do Senhor.
12
Mas estes, como criaturas irracionais, animais por natureza, nascidos para serem apanhados e destruídos, falam mal de assuntos que ignoram e certamente perecerão na sua própria destruição,
13
recebendo o salário da injustiça; pessoas que consideram um prazer entregar-se aos prazeres em pleno dia, manchas e defeitos, deleitando-se em seus enganos enquanto festejam com vocês;
14
com os olhos cheios de adultério, incapazes de parar de pecar, seduzindo almas instáveis, com o coração treinado na ganância, filhos malditos!
15
Abandonando o caminho reto, desviaram-se, tendo seguido o caminho de Balaão, filho de Beor, que amou o salário da injustiça;
16
mas ele foi repreendido por sua própria desobediência. Uma jumenta muda falou com voz humana e impediu a loucura do profeta.
17
Estes são poços sem água, nuvens levadas por uma tempestade, para os quais a escuridão das trevas está reservada para sempre.
18
Pois, proferindo grandes palavras arrogantes e vazias, eles seduzem, pelas paixões da carne e pela libertinagem, aqueles que estão de fato escapando dos que vivem no erro;
19
prometendo-lhes liberdade, enquanto eles mesmos são escravos da corrupção; pois alguém se torna escravo daquele que o vence.
20
Pois, se depois de terem escapado da corrupção do mundo por meio do conhecimento do Senhor e Salvador Jesus Cristo, eles são novamente enredados nela e vencidos, o último estado tornou-se pior para eles do que o primeiro.
21
Pois teria sido melhor para eles não terem conhecido o caminho da justiça, do que, depois de conhecê-lo, desviarem-se do santo mandamento que lhes foi entregue.
22
Mas aconteceu-lhes de acordo com o verdadeiro provérbio: “O cão volta ao seu próprio vômito”, e “a porca lavada volta a revolver-se na lama.”
2 Petrův
Chapitre 2
1
Bývali pak i falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí.
2
A mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána.
3
A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí.
4
Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,
5
I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.
6
A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav,
7
A spravedlivého Lota, ztrápeného těch nešlechetníků chlipným obcováním, vytrhl.
8
Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil.
9
Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,
10
A zvláště těch, jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati.
11
Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu.
12
Tito pak jako nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou,
13
A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých lstech se kochají,
14
Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství.
15
Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval.
16
Ale měl, od koho by pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka.
17
Tiť jsou studnice bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost.
18
Nebo přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují,
19
Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.
20
Jestliže pak ti, jenž ušli poskvrn světa, skrze známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první.
21
Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání.
22
Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.