Comparer
2 Reis 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Reis
Chapitre 17
1
No décimo segundo ano de Acaz, rei de Judá, Oseias, filho de Elá, começou a reinar em Samaria sobre Israel por nove anos.
2
Ele fez o que era mau aos olhos do SENHOR, contudo, não como os reis de Israel que o antecederam.
3
Salmaneser, rei da Assíria, subiu contra ele; e Oseias tornou-se seu servo e lhe pagou tributo.
4
O rei da Assíria descobriu uma conspiração em Oseias; pois ele havia enviado mensageiros a Sô, rei do Egito, e não ofereceu tributo ao rei da Assíria, como fazia ano após ano. Portanto, o rei da Assíria o prendeu e o acorrentou na prisão.
5
Então o rei da Assíria subiu por toda a terra, foi até Samaria e a cercou por três anos.
6
No nono ano de Oseias, o rei da Assíria tomou Samaria e levou Israel cativo para a Assíria, e os colocou em Hala, e junto a Habor, o rio de Gozã, e nas cidades dos medos.
7
Isso aconteceu porque os filhos de Israel haviam pecado contra o SENHOR, seu Deus, que os tirou da terra do Egito, de debaixo da mão do faraó, rei do Egito, e haviam temido a outros deuses,
8
e andaram nos estatutos das nações que o SENHOR expulsou de diante dos filhos de Israel, e nos estatutos dos reis de Israel, que eles mesmos fizeram.
9
Os filhos de Israel fizeram secretamente coisas que não eram retas contra o SENHOR, seu Deus; e construíram para si altos em todas as suas cidades, desde a torre das sentinelas até a cidade fortificada;
10
e ergueram para si colunas sagradas e postes de Aserá em cada colina alta e debaixo de cada árvore verde;
11
e ali queimaram incenso em todos os altos, como fizeram as nações que o SENHOR levou cativas de diante deles; e fizeram coisas más para provocar o SENHOR à ira;
12
e serviram a ídolos, dos quais o SENHOR lhes havia dito: “Vocês não farão tal coisa.”
13
Contudo, o SENHOR advertiu a Israel e a Judá, por meio de todos os profetas e de todos os videntes, dizendo: “Desviem-se dos seus maus caminhos e guardem os meus mandamentos e os meus estatutos, de acordo com toda a lei que ordenei aos seus pais, e que lhes enviei por meio dos meus servos, os profetas.”
14
Apesar disso, eles não quiseram ouvir, mas endureceram a sua cerviz como a cerviz dos seus pais, que não creram no SENHOR, seu Deus.
15
Eles rejeitaram os seus estatutos e a sua aliança que ele fez com os seus pais, e os seus testemunhos com os quais os advertiu; e seguiram a vaidade, e tornaram-se vãos, e seguiram as nações que estavam ao seu redor, a respeito das quais o SENHOR lhes havia ordenado que não fizessem como elas.
16
Eles abandonaram todos os mandamentos do SENHOR, seu Deus, e fizeram para si imagens fundidas, até mesmo dois bezerros, e fizeram um poste de Aserá, e adoraram a todo o exército do céu, e serviram a Baal.
17
Eles fizeram seus filhos e suas filhas passarem pelo fogo, usaram de adivinhação e feitiçarias, e venderam-se para fazer o que era mau aos olhos do SENHOR, para provocá-lo à ira.
18
Portanto, o SENHOR irou-se muito contra Israel e os removeu da sua presença. Não restou nenhum, senão apenas a tribo de Judá.
19
Também Judá não guardou os mandamentos do SENHOR, seu Deus, mas andou nos estatutos de Israel que eles fizeram.
20
O SENHOR rejeitou toda a descendência de Israel, os afligiu e os entregou nas mãos de saqueadores, até que os expulsou da sua presença.
21
Pois ele rasgou Israel da casa de Davi; e eles fizeram rei a Jeroboão, filho de Nebate; e Jeroboão afastou Israel de seguir ao SENHOR, e os fez cometer um grande pecado.
22
Os filhos de Israel andaram em todos os pecados de Jeroboão que ele cometeu; não se desviaram deles,
23
até que o SENHOR removeu Israel da sua presença, como ele havia dito por meio de todos os seus servos, os profetas. Assim, Israel foi levado cativo da sua própria terra para a Assíria, até o dia de hoje.
24
O rei da Assíria trouxe pessoas da Babilônia, de Cuta, de Ava, de Hamate e de Sefarvaim, e as colocou nas cidades de Samaria em lugar dos filhos de Israel; e eles tomaram posse de Samaria e habitaram nas suas cidades.
25
E aconteceu que, no princípio da sua habitação ali, eles não temeram ao SENHOR. Portanto, o SENHOR enviou leões entre eles, que mataram alguns deles.
26
Por isso falaram ao rei da Assíria, dizendo: “As nações que o senhor levou cativas e colocou nas cidades de Samaria não conhecem a lei do deus da terra. Portanto, ele enviou leões entre eles; e eis que os matam, porque não conhecem a lei do deus da terra.”
27
Então o rei da Assíria ordenou, dizendo: “Levem para lá um dos sacerdotes que vocês trouxeram de lá; e que ele vá e habite lá, e que ele lhes ensine a lei do deus da terra.”
28
Assim, um dos sacerdotes que eles haviam levado cativo de Samaria veio e habitou em Betel, e lhes ensinou como deviam temer ao SENHOR.
29
Contudo, cada nação fez os seus próprios deuses, e os colocou nas casas dos altos que os samaritanos haviam feito, cada nação nas suas cidades em que habitavam.
30
Os homens da Babilônia fizeram Sucote-Benote, os homens de Cuta fizeram Nergal, e os homens de Hamate fizeram Asima,
31
e os aveus fizeram Nibaz e Tartaque; e os sefarvitas queimavam seus filhos no fogo a Adrameleque e a Anameleque, os deuses de Sefarvaim.
32
Assim, eles temiam ao SENHOR, e também constituíram dentre si sacerdotes dos altos para si mesmos, os quais sacrificavam por eles nas casas dos altos.
33
Eles temiam ao SENHOR, e também serviam aos seus próprios deuses, segundo os costumes das nações dentre as quais haviam sido levados cativos.
34
Até o dia de hoje eles fazem o que faziam antes. Eles não temem ao SENHOR, e não seguem os estatutos, nem as ordenanças, nem a lei, nem o mandamento que o SENHOR ordenou aos filhos de Jacó, a quem ele deu o nome de Israel;
35
com os quais o SENHOR havia feito uma aliança e lhes ordenado, dizendo: “Vocês não temerão outros deuses, nem se prostrarão diante deles, nem os servirão, nem lhes oferecerão sacrifícios;
36
mas vocês temerão ao SENHOR, que os tirou da terra do Egito com grande poder e com braço estendido, e a ele vocês se prostrarão, e a ele oferecerão sacrifícios.
37
Os estatutos e as ordenanças, e a lei e o mandamento que ele escreveu para vocês, vocês cuidarão de cumprir para todo o sempre. Vocês não temerão outros deuses.
38
Vocês não se esquecerão da aliança que fiz com vocês. Vocês não temerão outros deuses.
39
Mas vocês temerão ao SENHOR, seu Deus, e ele os livrará das mãos de todos os seus inimigos.”
40
Contudo, eles não ouviram, mas fizeram o que faziam antes.
41
Assim, essas nações temiam ao SENHOR, e também serviam às suas imagens esculpidas. Seus filhos fizeram o mesmo, e também os filhos de seus filhos. Eles fazem como seus pais fizeram, até o dia de hoje.
2 Královská
Chapitre 17
1
Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let.
2
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním.
3
Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat.
4
Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře.
5
I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.
6
Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.
7
To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí,
8
Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili.
9
Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného.
10
A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným,
11
Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina.
12
A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.
13
I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
14
Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.
15
A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni.
16
A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.
17
A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
18
Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.
19
Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.
20
A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své.
21
Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.
22
A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich,
23
Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne.
24
Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich.
25
I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili.
26
Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té.
27
I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té.
28
Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu.
29
A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.
30
Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima.
31
Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským.
32
A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.
33
Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.
34
A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.
35
Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.
36
Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati.
37
Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích.
38
Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích.
39
Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich.
40
A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili.
41
A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.