Comparer
Apocalipse 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Apocalipse
Chapitre 10
1
Vi um anjo poderoso descendo do céu, envolto numa nuvem. Um arco-íris estava sobre a sua cabeça. Seu rosto era como o sol, e seus pés como colunas de fogo.
2
Ele tinha em sua mão um livrinho aberto. Ele colocou o seu pé direito sobre o mar, e o esquerdo sobre a terra.
3
Ele clamou em alta voz, como um leão ruge. Quando ele clamou, os sete trovões fizeram ouvir as suas vozes.
4
Quando os sete trovões soaram, eu estava prestes a escrever; mas ouvi uma voz do céu dizendo: “Sele as coisas que os sete trovões disseram, e não as escreva.”
5
O anjo que vi em pé sobre o mar e sobre a terra levantou a sua mão direita para o céu
6
e jurou por aquele que vive para todo o sempre, que criou o céu e as coisas que nele há, a terra e as coisas que nela há, e o mar e as coisas que nele há, que não haverá mais demora,
7
mas nos dias da voz do sétimo anjo, quando ele estiver prestes a tocar, então se cumprirá o mistério de Deus, conforme ele declarou aos seus servos, os profetas.
8
A voz que ouvi do céu falou novamente comigo e disse: “Vá, pegue o livro que está aberto na mão do anjo que está em pé sobre o mar e sobre a terra.”
9
Fui até o anjo, pedindo-lhe que me desse o livrinho. Ele me disse: “Pegue-o e coma-o. Ele amargará o seu estômago, mas em sua boca será doce como o mel.”
10
Peguei o livrinho da mão do anjo e o comi. Ele era doce como o mel em minha boca. Quando o comi, meu estômago ficou amargo.
11
Eles me disseram: “É necessário que você profetize novamente a respeito de muitos povos, nações, línguas e reis.”
Zjevení Janovo
Chapitre 10
1
Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.
2
A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.
3
A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.
4
A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.
5
Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
6
A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude.
7
Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.
8
A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.
9
I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.
10
I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.
11
I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.