Comparer

Atos 13

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Atos

Chapitre 13
1 Agora, na igreja que estava em Antioquia, havia alguns profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, irmão de criação de Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Enquanto eles serviam ao Senhor e jejuavam, o Espírito Santo disse: “Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado.”
3 Então, depois de jejuarem, orarem e imporem as mãos sobre eles, os enviaram.
4 Assim, sendo enviados pelo Espírito Santo, eles desceram a Selêucia. De lá, navegaram para Chipre.
5 Quando chegaram a Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. Eles também tinham João como seu auxiliar.
6 Depois de atravessarem a ilha até Pafos, encontraram um certo feiticeiro, um falso profeta, um judeu cujo nome era Barjesus,
7 que estava com o procônsul, Sérgio Paulo, um homem inteligente. Este homem chamou Barnabé e Saulo, e procurou ouvir a palavra de Deus.
8 Mas Elimas, o feiticeiro (pois assim é o seu nome por interpretação), resistia-lhes, procurando desviar o procônsul da fé.
9 Mas Saulo, que também é chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou fixamente para ele
10 e disse: “Ó filho do diabo, cheio de todo engano e de toda astúcia, inimigo de toda a justiça, você não cessará de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 Agora, eis que a mão do Senhor está sobre você, e você ficará cego, não vendo o sol por algum tempo!” Imediatamente uma névoa e escuridão caíram sobre ele. Ele andava de um lado para outro, procurando alguém que o conduzisse pela mão.
12 Então o procônsul, quando viu o que havia acontecido, creu, maravilhado com a ensino do Senhor.
13 Agora Paulo e seus companheiros navegaram de Pafos e chegaram a Perge, na Panfília. João separou-se deles e voltou para Jerusalém.
14 Mas eles, passando de Perge, chegaram a Antioquia da Pisídia. Eles entraram na sinagoga no dia de sábado e se assentaram.
15 Após a leitura da lei e dos profetas, os líderes da sinagoga mandaram dizer-lhes: “Irmãos, se vocês têm alguma palavra de exortação para o povo, falem.”
16 Paulo levantou-se e, fazendo um gesto com a mão, disse: “Homens de Israel, e vocês que temem a Deus, ouçam.
17 O Deus deste povo escolheu nossos pais, e exaltou o povo enquanto habitavam como estrangeiros na terra do Egito, e com braço poderoso, ele os tirou de lá.
18 Por um período de cerca de quarenta anos, ele os suportou no deserto.
19 Quando ele destruiu sete nações na terra de Canaã, ele lhes deu a terra delas como herança por cerca de quatrocentos e cinquenta anos.
20 Depois destas coisas, ele lhes deu juízes até o profeta Samuel.
21 Depois eles pediram um rei, e Deus lhes deu Saulo, filho de Quis, um homem da tribo de Benjamim, por quarenta anos.
22 Quando ele o removeu, levantou-lhes Davi para ser o seu rei, de quem também testemunhou: 'Achei Davi, filho de Jessé, um homem segundo o meu coração, que fará toda a minha vontade.'
23 Da descendência deste homem, Deus trouxe salvação a Israel, de acordo com a sua promessa,
24 antes da sua vinda, quando João primeiro pregou o batismo de arrependimento a Israel.
25 Quando João estava terminando a sua missão, ele dizia: 'Quem vocês pensam que eu sou? Eu não sou ele. Mas eis que vem um depois de mim, de cujos pés não sou digno de desamarrar as sandálias.'
26 “Irmãos, descendentes de Abraão, e aqueles entre vocês que temem a Deus, a palavra desta salvação é enviada a vocês.
27 Pois aqueles que habitam em Jerusalém, e os seus governantes, por não o conhecerem, nem as vozes dos profetas que são lidas todos os sábados, as cumpriram ao condená-lo.
28 Embora não achassem nele nenhuma causa para morte, ainda assim pediram a Pilatos que ele fosse morto.
29 Quando cumpriram todas as coisas que estavam escritas a respeito dele, eles o tiraram do madeiro e o colocaram em um túmulo.
30 Mas Deus o ressuscitou dentre os mortos,
31 e ele foi visto por muitos dias por aqueles que subiram com ele da Galileia para Jerusalém, os quais são suas testemunhas para o povo.
32 Nós lhes anunciamos esta boa notícia: a promessa feita aos pais,
33 que Deus a cumpriu para nós, seus filhos, ao ressuscitar a Jesus. Como também está escrito no salmo segundo: 'Tu és meu Filho. Hoje eu te gerei.'
34 “Quanto ao fato de tê-lo ressuscitado dentre os mortos, para nunca mais retornar à corrupção, ele falou assim: 'Eu lhes darei as santas e fiéis bênçãos de Davi.'
35 Por isso ele também diz em outro salmo: 'Não permitirás que o teu Santo veja a corrupção.'
36 Pois Davi, depois de ter servido ao propósito de Deus em sua própria geração, adormeceu, foi sepultado com seus pais, e viu a corrupção.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não viu a corrupção.
38 Saibam, portanto, irmãos, que por meio deste homem é proclamada a vocês a remissão de pecados;
39 e por meio dele todo aquele que crê é justificado de todas as coisas, de tudo aquilo de que vocês não puderam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Tenham cuidado, portanto, para que não venha sobre vocês o que foi dito nos profetas:
41 'Vejam, seus escarnecedores! Maravilhem-se e pereçam, pois eu realizo uma obra em seus dias, uma obra na qual vocês de modo algum crerão, se alguém a declarar a vocês.'”
42 Então, quando os judeus saíram da sinagoga, os gentios imploraram que estas palavras lhes fossem pregadas no sábado seguinte.
43 Quando a congregação se desfez, muitos dos judeus e dos prosélitos devotos seguiram Paulo e Barnabé; os quais, falando-lhes, os exortavam a continuar na graça de Deus.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra de Deus.
45 Mas quando os judeus viram as multidões, encheram-se de inveja, e contradiziam o que Paulo dizia, e blasfemavam.
46 Paulo e Barnabé falaram ousadamente, e disseram: “Era necessário que a palavra de Deus fosse falada primeiro a vocês. Visto que vocês a rejeitam, e se julgam indignos da vida eterna, eis que nos voltamos para os gentios.
47 Pois assim o Senhor nos ordenou, dizendo: 'Eu te coloquei como luz para os gentios, para que leves a salvação até os confins da terra.'”
48 Quando os gentios ouviram isso, alegraram-se e glorificaram a palavra de Deus. E creram todos quantos estavam ordenados para a vida eterna.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Mas os judeus instigaram as mulheres devotas e de alta posição e os principais homens da cidade, e provocaram uma perseguição contra Paulo e Barnabé, e os expulsaram de seus territórios.
51 Mas eles sacudiram o pó dos seus pés contra eles, e foram para Icônio.
52 Os discípulos estavam cheios de alegria e do Espírito Santo.

Skutky apoštolské

Chapitre 13
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.

Choisir un livre