Comparer
Atos 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Atos
Chapitre 15
1
Alguns homens desceram da Judeia e ensinavam os irmãos: “A menos que vocês sejam circuncidados segundo o costume de Moisés, não podem ser salvos.”
2
Portanto, quando Paulo e Barnabé tiveram forte divergência e discussão com eles, designaram Paulo, Barnabé e alguns outros deles para subirem a Jerusalém, aos apóstolos e presbíteros, a respeito desta questão.
3
Depois de serem enviados pela igreja, passaram tanto pela Fenícia quanto por Samaria, declarando a conversão dos gentios. Eles causaram grande alegria a todos os irmãos.
4
Quando chegaram a Jerusalém, foram recebidos pela igreja, pelos apóstolos e pelos presbíteros, e relataram tudo o que Deus havia feito com eles.
5
Mas alguns da seita dos fariseus que haviam crido se levantaram, dizendo: “É necessário circuncidá-los e ordenar-lhes que guardem a lei de Moisés.”
6
Os apóstolos e os presbíteros se reuniram para examinar este assunto.
7
Depois de muita discussão, Pedro se levantou e lhes disse: “Irmãos, vocês sabem que há muito tempo Deus fez uma escolha entre vocês, para que, por meu intermédio, as nações ouvissem a palavra do Evangelho e cressem.
8
Deus, que conhece o coração, testificou a favor deles, dando-lhes o Espírito Santo, assim como fez conosco.
9
Ele não fez distinção alguma entre nós e eles, purificando os seus corações pela fé.
10
Agora, portanto, por que vocês tentam a Deus, colocando um jugo sobre o pescoço dos discípulos que nem nossos pais nem nós fomos capazes de suportar?
11
Mas cremos que somos salvos pela graça do Senhor Jesus, assim como eles.”
12
Toda a multidão ficou em silêncio, e eles ouviam Barnabé e Paulo relatando quais sinais e maravilhas Deus havia feito entre as nações por meio deles.
13
Depois que se calaram, Tiago respondeu: “Irmãos, ouçam-me.
14
Simeão relatou como Deus primeiro voltou sua atenção para as nações, a fim de tirar delas um povo para o seu nome.
15
Isso concorda com as palavras dos profetas. Como está escrito:
16
‘Depois destas coisas eu voltarei.
Edificarei novamente o tabernáculo de Davi, que está caído.
Edificarei novamente as suas ruínas.
Eu o levantarei,
17
para que o restante dos homens busque ao Senhor:
todos os gentios que são chamados pelo meu nome,
diz o Senhor, que faz todas estas coisas.’
18
“Todas as obras de Deus são conhecidas por ele desde a eternidade.
19
Portanto, o meu parecer é que não perturbemos aqueles dentre os gentios que se convertem a Deus,
20
mas que escrevamos a eles para que se abstenham das contaminações dos ídolos, da imoralidade sexual, do que é sufocado e do sangue.
21
Pois Moisés, desde as gerações antigas, tem em cada cidade quem o pregue, sendo lido nas sinagogas todos os sábados.”
22
Então pareceu bem aos apóstolos e aos presbíteros, com toda a igreja, escolher homens dentre eles e enviá-los a Antioquia com Paulo e Barnabé: Judas, chamado Barsabás, e Silas, homens proeminentes entre os irmãos.
23
Por meio deles, enviaram esta carta: “Os apóstolos, os presbíteros e os irmãos, aos irmãos dentre os gentios em Antioquia, na Síria e na Cilícia: saudações.
24
Visto que ouvimos que alguns que saíram de nós os perturbaram com palavras, abalando vocês, dizendo: ‘Vocês devem ser circuncidados e guardar a lei’, aos quais não demos nenhum mandamento;
25
pareceu-nos bem, depois de chegarmos a um acordo, escolher homens e enviá-los a vocês com os nossos amados Barnabé e Paulo,
26
homens que arriscaram suas vidas pelo nome de nosso Senhor Jesus Cristo.
27
Portanto, enviamos Judas e Silas, que lhes confirmarão pessoalmente as mesmas coisas.
28
Pois pareceu bem ao Espírito Santo e a nós não impor a vocês nenhum fardo maior do que estas coisas necessárias:
29
que se abstenham das coisas sacrificadas aos ídolos, do sangue, das coisas sufocadas e da imoralidade sexual; das quais, se vocês se guardarem, farão bem. Passem bem.”
30
Então, quando foram despedidos, desceram para Antioquia. Reuniram a comunidade e entregaram a carta.
31
Quando a leram, alegraram-se com o encorajamento.
32
Judas e Silas, que também eram profetas, encorajaram os irmãos com muitas palavras e os fortaleceram.
33
Depois de passarem algum tempo lá, foram despedidos em paz pelos irmãos para os apóstolos.
35
Mas Paulo e Barnabé permaneceram em Antioquia, ensinando e pregando a palavra do Senhor, com muitos outros também.
36
Após alguns dias, Paulo disse a Barnabé: “Voltemos agora e visitemos nossos irmãos em todas as cidades nas quais proclamamos a palavra do Senhor, para ver como eles estão.”
37
Barnabé queria levar também João, que era chamado Marcos.
38
Mas Paulo não considerava apropriado levar alguém que havia se afastado deles na Panfília, e não tinha ido com eles para fazer a obra.
39
Então a contenda tornou-se tão acalorada que eles se separaram um do outro. Barnabé levou Marcos consigo e navegou para Chipre,
40
mas Paulo escolheu Silas e partiu, depois de ser confiado pelos irmãos à graça de Deus.
41
Ele passou pela Síria e pela Cilícia, fortalecendo as igrejas.
Skutky apoštolské
Chapitre 15
1
Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
2
A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
3
Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
4
A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
5
A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
6
Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
7
A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
8
A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
9
A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
10
Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
11
Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
12
I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
13
A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
14
Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
15
A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
16
Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
17
Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
18
Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.
19
Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
20
Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
21
Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
22
Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
23
Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
24
Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
25
I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
26
Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
27
Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
28
Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
29
Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
30
Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
31
Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
32
Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
33
A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
34
Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
35
Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
36
Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
37
Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
38
Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
39
I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
40
A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
41
I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.